Startujeme 😀

Tak se dáváme do pohybu (jak říká Zdeněk 😀) do té zajímavější části světa.
Pražské letiště změnilo v zimě systém parkování, takže jsme minule zaparkovali dál a nechali se odvést svozem. Dnes poprvé jsme vyrazili vlakem a bylo to super, včetně přepravy z Hlaváku na letiště zdarma, resp. v ceně jízdenky. V úplně prázdné Praze to bus dal za půl hodiny, ale v běžném provozu si to neumím představit.
Na letišti se to ovšem zadrhlo. Pravidelně se odbavujeme z domu a pak případně odkládáme zavazadla. Tentokrát jsme to neudělali a strávili jsme ve frontě hodinu. Turkish Airlines se podařilo prodat o sedm letenek víc, než je kapacita letadla 🤔. Každému při odbavení musel pozemní personál volat o potvrzení sedačky a domlouvat se mezi sebou. Náladě na obou stranách přepážky to moc nepomohlo 😶. Zajímalo by mě, co s tím budou dělat… Istanbul je tradičně letiště přestupní, takže valná většina cestujících bude pokračovat dál, nabídka jiného letu může být nemožná.
S Istanbulem mám spojeny zvláštní vzpomínky. My jsme v Istanbulu byli několikrát, ovšem Nika minul. Tedy už si ho měl procourat před dvěma lety při přestupu z Japonska. Letadlo, které v pohodě vzlétlo z Ósaky, místo v Istanbulu přistálo v Antalyi. Během našeho letu došlo totiž k vojenskému převratu. Než se vše sklidnilo, uklidili nás k moři, kde se o nás starali.
Jak to vypadá, ani tentokrát to nepůjde hladce. Náš je posunut z kuriózního důvodu. Z  předchozího letu musí vystoupit větší množství vozíčkářů, než snese kapacita letiště 😁. Lidé kolem nás se dostávají do stresu, protože mají na přestup třeba jen hodinu a půl.