29. června – Sofie

Sofie je město o velikosti Prahy, ale památek má poskrovnu, ovšem nedaleko od sebe. Na rozdíl od Prahy nevypadá Sofie, že je určena turistům. Pár jsme jich potkali, ale je především pro místní. Parky, kde hraje hudba, vznikají nové kavárničky a obchody, buduje se nové metro. Cenově vychází Bulharsko pro nás pořád dobře, což nejspíš vědí hlavně turisté, kteří Sofii míjejí a míří rovnou k moři.

Vykopávky v centru

Nejvýznamnější památkou je určitě pravoslavný chrám sv. Alexandra Něvského. Byl postavený na památku ruského cara Alexandra II., který pomohl osamostatnit Bulharsko od Osmanské říše. Střechu má ze spousty zelených kopulí a kopulek, uvnitř zaujmou velké nástěnné malby a tenké hořící svíčky. V porovnání s podobnými kostely na Kypru, které jsme viděli na jaře, mi připadá jak velký, ale chudý příbuzný.

Jinak je Sofie město, které bylo hlavně vybudovaní po druhé světové válce a působí trochu zpustle. Je tady ovšem spousta parků se sochami a vodotrysky, ulice jsou zastíněné vzrostlými stromy, takže ulice nejsou tak rozpálené. My jsem vůbec měli štěstí, protože z neuvěřitelného českého parna jsme se přesunuli do Bulharska s příjemnými teplotami 24 st. a lehce pod mrakem.
Líbilo se mi, že kousek od sebe fungují pravoslavné kostely, také jedna zachovaná mešita a o kus dál stojí i synagoga. Je zde k viděná hodně budov připomínajících socialistickou minulost. Největší (doslova) je v jednom z parků socha sovětských hrdinů, před kterou stojí ještě sousoší socialistických hrdinů – voják s dítětem, rolnice, dělník. tady dokonce dvojmo z obou stran cesty k pomníku. Stejně jako v Praze u bývalého Stalinova pomníku, stalo se toto místo rájem pro kluky, kteří zde blbnou na kolech nebo skateboardech. A jde jim to skvěle.

Někde zajímavé sochy

Nejzajímavější mi připadal kostel Sveta Petka. Středověký kostel postupně obrůstaly velké vládní budovy a silnice, takže je utopený skoro o jedno patro pod terénem. Tady z toho udělali přednost, hned vedle něj je vstup do metra, takže je vidět shora i zespoda, bohužel nebyl otevřený. Na stejné křižovatce se nacházel až do roku 2000 socha V. I. Lenina, dnes ji nahradila obrovská socha patronky města svaté Sofie. Na vysokém sloupu stojí zlatá postava v černém rouchu, která drží věnec a sovu.


Celkově – Sofie nemá spoustu památek, ale svojí atmosférou stojí za návštěvu, i kdyby to měl být jen jeden den při přestupu na cestě dál.