Nazaré a Coimbra

Už to začíná vypadat na plážovou dovolenou. Opět jsme skončili v městě na břehu Atlantiku – v Nazaré. To se proslavilo jako místo, kde havajský surfař Garrett McNamara v roce 2011 sjel téměř 24metrovou vlnu a vytvořil tak světový rekord. V lednu 2013 se do Nazaré vrátil a svůj dosavadní rekord překonal pokořením třicetimetrové vlny. Do Nazaré směřuje hluboký podmořský kaňon, který zasiluje vlny mířící k pevnině, díky čemuž dosahují opravdu rekordních velikostí. My jsme tak obrovské vlny neviděli, ale aspoň jedna vlna z letošního podzimu (možná bude novým ženským rekordem).

https://www.redbull.com/cz-cs/justine-dupont-big-wave-surfing-nazare-rekord

Na hlavní korzo a pláž to máme z pokoje v nové části města asi 300 metrů. Původní Nazaré stojí nahoře na kopci. Do jeho uzounkých uliček jsme se zapletli večer ve snaze vyfotit nádherný západ slunce nad mořem. Než se nám to pomohlo, slunce zapadlo, protože místy jsme se s auty míjeli o centimetry a palubní senzory se mohly zbláznit. 

Ráno se Zdeněk i vykoupal, ale vlny byly opravdu veliké, takže žádné plavání. Procourali jsme se po veliké městské tržnici, kde prodávaly především postarší dámy, na sobě tradiční oblečení (široká sukně ke kolenům, místo svetru krátký vlněný plášť nebo „pončo“, na hlavě šátek, na nohou teplé vlněné podkolenky v malých pantoflích, vše v odlišných vzorech a barvách), nad sortimentem oči přecházely. Po výborné kávě jsme se prošli po širokánské pláži, kde připravovali oslavy Silvestra, které mají stát opravdu za to. Dlouho jsme pozorovali, jestli se surfařům podaří zdolat nějakou vlnu a nakonec jsme vyjeli lanovkou (úplně jako na Petřín) nahoru do starého města. Odtud byl super výhled, i když vše bylo zahaleno v oparu z kapiček mořské vody. Cestou k pevnosti na konci výběžku byla vidět i pláž na sever od města s opravdu pořádnými vlnami, které se hrnuly jedna za druhou. Ale surfaři nikde, asi to jsou už profi vlny, pro méně zkušené mohou být smrtelné… Dolů jsme nezamířili lanovkou, ale seběhli po svých. V Nazaré se nám líbilo, stará i nová část měly něco do sebe, pláž krásná, vlny velkolepé, sluníčko a teploty přes 20 st. Mimo top turistických letních měsíců (a Silvestra) moc příjemné místo. Neradi jsme se loučili. 

Podle mého itineráře nás ještě čekala historická Coimbra. Ta byla bohužel skoro přesným opakem Nazaré. Zácpy na silnicích, žádné místo na parkování, hodně chodců. Největší pozoruhodnosí je komplex středověké univerzity na nejvyšším a možná i nejprudším kopci v Coimbře nad řekou Mondego. V létě bych to stoupat opravdu nechtěla. Univerzita byla aložena už v roce 1290 jako nejstarší univerzita portugalsky mluvícího světa, kde se studovala především teologie, právo a lékařství. Dnes její areál patří k památkám UNESCO. Hlavní nádvoří stojí úplně na vrchu ze nad řekou, ze tří stran obklopené historickými budovami a zvonicí. Do všech zajímavých budov se platilo vstupné, a to i do kostelů. Nakonec jsme si vše prohlédnuli zvenku, vstoupili jsme pouze do městského muzea, které slibovalo panoramatický rozhled, ovšem moc přínosné nebylo. Asi nejzajímavější by bylo zažít cvrkot těch spousty studentů, kteří zde nejen chodí na přednášky, ale také tu i bydlí v různých domech v blízkém okolí univerzity, kterým se říká republicas, a baví se v místních klubech, barech a kavárnách. Studenti se ovšem na Vánoce vydali domů, takže Coimbra mi brzy vymizí z paměti. 

Zamluvila jsem ubytování v centru města Aveiro, kterému se kvůli řadě vodních kanálů přezdívá portugalské Benátky. I tady nás připravila o nervy hustá doprava bez možnosti zaparkovat. Auto jsme museli nechat asi kilometr od hotelu na velkém divokém parkovišti, ale zase jsme si hned prošli kus kolem vyhlášených kanálů ještě před ubytováním. Pěšky bylo už centrum příjemné a celkem bez lidí, historické domy obložené tradičními dlaždicemi se odrážely na hladině kanálů…Nejvíc mě ale stejně zaujaly ladné tvary moderní lávky pro pěší. První špatný dojem definitivně smazala výborná hospůdka s mořskými potvorami, dali jsme si mušle, krevety i kalamáry. Aveiro je naše nejsevernější destinace, návštěvu Porta si schováme na jindy. Takže zítra rychle k moři a pak už do hor.