12. července

Po ranním shopovaní v Missoule jsme vyrazili na cestu až kolem poledne. Přesvědčili jsme se, že čtvrti malých dřevěných domků s verandami usezené v zeleni jsou půvabné, a našli jsme i nějaké ty parky. Dokonce Missoula je sídlo Univerzita of Montana, ale studenti mají také prázdniny, tak to na životě města nebylo k poznání.
Pokračovali jsme dál směrem na Yellowstone. Montanu si budu navždy pamatovat jako šikoká údolí zakončená kopci, po kterých jsou rozeseté jednotlivé ranče se stády černých krav nebo koní pasoucí se okolo na obrovských loukách.
Navečer jsme přijeli k bráně do národního parku. Už na budce, kde kontrolují vstup, bylo napsáno, že uvnitř parku jsou všechny možnosti ubytování včetně kempů obsazené. Zdeněk vyhodnotil, že to nic neznamená, a tak jsme pokračovali. Od hranice parku k okružní silnici spojující všechny zajímavosti parku je to přes 30 km. To je cesta, kterou bychom se museli vrátit… Před prvním kempem nás neodradily ani dvě cedule, že je plně obsazeno, a šli jsme se zeptat. A (pro mne) nepochopitelně – bez problémů nás ubytovali 😀.
A tak jsme místo schánění místa pro stan vyrazili za krásami Yellowstonu. Za začali jsme tou největší – obřím gejzírem Old Faithful. A trefili jsme se dobře. Stačilo počkat asi dvacet minut spolu s další tisícovkou lidí, než začal chrlit obrovské množství vody do slušné výšky. Super zážitek!
Obcházení gejzírů v těsném sousedství jsme vyměnili za pomalý přesun autem zpět ke kempu. Zastavili jsme na každém parkovišti a obdivovali, co všechno dokáže sopka pod našima nohama. Všechny ty prckátka, bublíci, čmoudíci a smrádci…Těch rozmanitých tvarů a neuvěřitelných barev. Ani jsme nevěděli, co fotit dřív. Do toho pomalu zapadalo slunce, a to dělalo z krás ještě úžasnější podívanou.
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.