Archiv štítku: průvodce

TENERIFE: KTERÁ KRÁSNÁ MÍSTA NAVŠTÍVIT?

Tenerife je největší a nejlidnatější zE sedmi ostrovů z Kanárského souostroví. Turistům nabízí nejvíc, přes krásné pláže po vysoké hory, starobylá města a zároveň fantastickou moderní architekturu, jeskyně, mlžné lesy, moře k potápění i terény pro náročné výšlapy na kole. Můžete celý pobyt strávit na jedné z mnoha krásných pláží s černým pískem, ale to by byla opravdu škoda. My jsme chtěli poznat především neuvěřitelnou přírodu, takže jsme podnikli několik delších vycházek, ale nemohli jsme pochopitelně minout i některá města a pamětihodnosti. Je to pouhý vzorek míst, která jsme ale sami navštívili.

San Cristóbal de La Laguna neboli La Laguna

Tohle město na severu Tenerife mi připadá matoucí. Leží u dálniční křižovatky nedaleko severního letiště a závoveň je vstupní branou do velikého (tedy na kanárské poměry) parku Anaga. Nejstarší město na Kanárech založené už roku 1496, ale zároveň díky velké univerzitě San Fernando mladé a moderní, včetně vyhlášeného Muzea vědy a vesmíru (Museo de la Ciencia y el Cosmos). Jako hlavní město ostrova fungovalo do roku 1723, později ho vystřídalo vedlejší, ale mnohem méně zajímavé město Santa Cruz. A také název je problematický. Při svém založení stálo na břehu jezera, ale dnes je jezero vyschlé a zůstala z něj jen vzpomínka v názvu města – La Laguna.

Studentská kaple Cruz Verde u budov patřících k univerzitě
Jedna z mnoha graffity

V centru města, které je dnes pod ochranou UNESCO, se zachovaly koloniální domy z 15. století se zdobenými portály a tradičními dřevěnými balkony a také úzké středověké uličky přeměněné dnes na příjemnou pěší zónu se spoustou kaváren a hospůdek. Novogotická katedrála s barevně prosklenou kupolí pochází z 19. století, ale mnohem zajímavější je Iglesia de Nuestra Seňora de la Concepción z roku 1502 s dřevěnou klenbou a vyřezávanými stropy. K němu byla poději přistavěna sedmipatrová zvonice, která se stala symbolem města. Je totoíž mnohem lépe viditelná než kostel samotný, protože stojí na spojnici dvou hlavních obchodních ulic, Palacio de Nava na malém náměstí Plaza del Adelantado vystřídal původní palác zakladatele města Alonsa Fernandeze de Luga zaujme kamennou fasádou. Hned vedle se nachází velký komplex kláštera dominikánů Convento de Santa Calina, na kterém je patrný arabský vliv. Přes ulici stojí velký palác Casa del Corregidor, který dnes patří k radnici města. Nechal ho postavit v roce 1545 správce celého ostrova Jerónimo Álvarez de Sotomayor, V sousedních uličkách můžete vidět další velkolepé paláce – Casa de la Alhóndiga, Casa Del Corregidor, Casa de los Capitanes Generales nebo třeba Casa Salazar.

Icod de los Vinos

Město leží nad skalnatým pobřežím západní části ostrova. Je vyhlášené svými příjemným klimatem díky neustále vanucími větříčku a slunce bývá často schované za mraky. Nad ním se zvedá kužel Pico de Teide tak ostře, že z této strany nevede nahoru žádná silnice. Nenachází se přímo na břehu moře, ale na skaliscích nad ním. Nejbližší malá plážička s tmavým pískem a oblázky v Playa de San Marcos, kde jsme se ubytovali, je dostupná po zdolání ostrých serpentin. Jak už název napovídá, Icod je vyhlášený svým výborným bílým vínem.

Z hlavní silnice spojující sever a jih, která vede po okraji města, nepůsobí Ico nijak zajímavě. V centru na docela prudkém kopci se ovšem ukrývají starobylé uličky a zajímavé staré domy, vždyť město patří k nejstarším na ostrově a bylo založeno španělskými kolonizátory už v roce 1501. Zajímavá je budova radnice se zvonicí a také další měšťanské domy s kamennými portály a vyřezávanými dřevěnými balkony pocházející ze 17. a 18. století jako je např. Casa de los Cáceres

Pohled od radnice – Teide nadosah

Nás hodně zaujala budova městské knihovny, která sídlí v bývalém klášteře sv. Františka (Convento de San Francisco) ze 17. století. Na vnitřním dvoře můžete obdivovat krásné dřevěné balkóny, ručně vyřezávané sloupy i starobylé schodiště. Navíc jsme se mohli pokochat zajímavým výhledem na kužel Pico de Teide.

Ve městě je k vidění i několik kostelů od maličkých jako kaple sv. Antonia nebo sv. Marie z Los Angustias až po velký renesanční kostel sv. Marka. Obklopuje ho hezký park s kavárnou, přestože se nedalo vstoupit dovnitř, ale ti tak se nám velmi líbit. Z jedné strany parku je výhled do malé botanické zahrady Pargue del Drago na asi největší zdejší zajímavost – obrovská dracena nazývaná Drago Milenario s odhadovaným věkem až 1000 let. Pokud by vám nestačil výhled od z parčíku u kostela, můžete vstoupit přímo do zahrady s řadou místních rostlin a vysvětlením, jak se vyrábělo dřevěné uhlí. Normálně se tu platí vstupné, ale doba kovidová vyhnala výběrčí, jen je nutný vstup s rouškou.

Kousek za městem se nachází ještě jedna obrovská zajímavost – Cueva del Viento. Nejdělší lávový tunel v Evropě, který měří 17 kilometrů, svoji velikostí překovávají pouze tři podobné tunely, které ovšem vechny leží na Havaji. Bohužel, tady covid zaúřadoval proti nám, protože všechny jeskyně byly uzavřené. Tak zase jindy…

Uzavřený vstup do tunelu .-((

Santa Cruz de Tenerife

Město Santa Cruz de Tenerife se po La Laguně stalo hlavním městem ostrova se sídlem Kanárského parlamentu (na střídačku s Las Palmas) a všemi úřady, ve kterém žije okolo 400tisíc obyvatel. Je nové a moderní, ale zajímavé mi nepřipadalo. Základem je několik obchodních ulic s prosklenými budovami a velký přístav pro velké obchodní lodě i luxusní výletní parníky. Při naší poslední návštěvě mě nejvíc zaujala tržnice Mercado Municipal Nuestra Senora de Africa, která vypadá, jako by ji sem vítr zavál z marocké strany a kde byl super ryb, masa, sýrů, ovoce, zeleniny.

V Santa Cruz mi zajímavé připadaly pouze dvě stavby, obě od známého architekta Santiaga Callatravy. V roce 1996 byla na nábřeží vystavěna multifunkční hala International Trade Fair and Conference Centre, nízká budova z betonu, skla a železa s výstavní halou o velikosti dvou fotbalových hřišť.

To Auditorium „Adán Martín“ zahrnující dva koncertní sály jen tak nepřehlédnete. Je jasně videitelné dokonce z vyhlídky Pico del Inglés v parku Anaga. Budova, která se stala spolu s Pico de Teide symbolem celého Tenerife, byla otevřena v roce 2003. Jeho podoba mi připomíná loď s plachotu, kterou nadouvá vítr. Věhlasný španělský architekt Santiago Calatrava ji navrhl z betonu s trojúhelníhovou skořepinovou střechou. Jrjí podoba je natolik ikonická, že se dostala i na poštovní známky.

Santa Cruz z vyhlídky Mirador del Pico de Ingles

Los Gigantes

Na jižním pobřeží Tenerife najdete skolní útvary pojmenované Los Gigantes neboli Obři. A obrovské opravdu jsou. Černé skály se vypínajjí příkře až 800 metrů nad vodní hladinu a jsou viditelné vlastně jen z moře. Patří do masivu Teno, který se táhne od západního pobřeží k jihu a zatím se nedá zdolat jednoduše ani autem. Los Gigantes vznikly jako následek sopečné činnosti a do současné podoby je obrousila eroze. Původní obyvtelé Gaučové je nazývaly také jako Branou do pekel. Nejlépe si je prohlédnete ze člunu, které vyplouvají z Puerta Deportiva a většinou pokračují dál až k soutěsce Barranco de Masca. Na dohled od sousedního ostrova Gomera se prý často prohánfějí velryby a delfíni, které se dají pozorovat i z mořského kajaku, můžete zkoumat podmořský život při šnorchlování nebo potápění či si zarybařit. Kousek od skal vzniklo stejnojmené letovisko, velmi podobné všem ostatním – pláže s černým pískem, hotely a bazény. A nijak se neliší ani vedlejší Puerto Santiago s vyhlášenou pláží Playa de la Arena.

Gomera v pozadí

Masca

Masca je považována za jednu z nejmalebnějších vesniček na Tenerife. Je ukrytá v pohoří Teno tak dokonale, že dlouho byla dostupná pouze pěšky nebo na zvířecím hřebetě. Ani dnes není pro auta dostupná jednoduše. Můžete k přijet ze dvou stran, Frekventovanější je směr od Santiago de Teide, kde zatím končí dálnice ze směru od Santa Cruz. Má asi jen pět kilometrů, ale její zdolání v nesčetných ostrých zatáčkách vám zabere i 20 minut. Silnička je tak ouzká, že v některých místech mají problém se vynout dvě auta a nedejbože když potkáte třeba dodávku nebo mikrobus, protože pak je potřeba couvat a hledat lepší místo, kde se vyhnout. To vše na strázu často spadajícím kolmo dolů. Opravdu adrenalinový zážitek jen z jízdy v autě. Na druhou stranu na sever se silnička klikatí trochu méně, ale i tak musíte počítat s maximální rychlostí 30 km/hod.

Do vesničky piřchází hodně turistů, takže je tu problém zaparkovat. Část turistů si užije adrenalinový zážitek cesty, ale hodně se vydává na vyhlášený trek směrem k moři, který je považován za jedno must-do na Tenerife. Osmikilometrový trek Barranco de Masca je potřeba sklesat 600 metrů podél rokle Masca George a až na pláž Playa de Masca. Z pláže se dá vrátit stejnoou cestou zpět, nebo využít lodí, které tu čekají na znavené turisty, aby je odvezli do Los Ggantes. Bohužel v současnosit je trek zavřený a nemůže za to překvapivě kovid. Cesta je považována za nebezpečnou, proto ji upravují. Tak tenhle trek nám zůstane na naši další návštěvu.

Domorodci nabízí turistům opuncie a pomeranče, které pěstují a také vlastní med. Vesnička je okouzlující se svýmmi malými domečky a terasovitýmim políčky. Výhledem na ni se můžete pokochat z vyhlídky Mirador de La Cruz de Hilda, kde se nachází i návštěvnické centrum, v době koronavirové opět zavřené.

Punta da Teno

Na nejzápadnější výspě ostrova najdete naprosto opuštěné místo – malebný maják Punte de Teno.

Silnici, která k majáku vede sopečným masivem Teno, se říká Camino del risco muertos neboli cesta na útes mrtvých. Jediná přístupová cesta se klikatí podél pobřeží asi 7 kilometrů a je tak úzká a se spoustou tunelů, že je na ní omezený průjezd už od Buenavisto del Norte. K majáku se nedá dojet mezi 9 a 19 hodinou jinak než veřejnou dopravou. Nejzajímvější je pohled při zapadajítcím slunci, které navíc ozařuje útesy Los Gigantes. Tou dobou už stojí u Buenovisto šnůra zájemců v autech, kteří čekají, až odbije sedmá večerní. Pak už jen úprk k majáku, kde je nedostatek míst na parkování a slunce se každou chvíli přehoupne za obzor. Až k majáku se dostat nedá, tak se všichni šplhají po skalách podél cesty, aby měli nejlepší výhled. Ale i tak to stojí za to. Možná by se vyplatilo zajet sem brzy ráno a zůstat tady celý den. Jsou tu malé pláže tomto opuštěném místě na koupání a potápět, aniž by sem jezdilo moc lidí.

Los Gigantes z druhé strany
Poslední teplé paprsky slunce