Archiv štítku: rady

Tenerife: Naše Zážitky V čase pandemie

Před pár dny jsme se vrátili z výletu na Tenerife. Předcházelo tomu dlouhé přemýšlení především o tom, kam se vydat, abychom se bez problémů dostali tam a pak i zpět. Když se v březnu zavřely hranice a skoro zastavil život v Česku, myslela jsem si, že se to brzy uklidní a do prázdnin se vše přežene. Teď na konci srpna a v jistém směru je situace mnohem víc nepřehledná, než byla na jaře.

Mohli jsme zůstat v Česku, protože krásných míst je tu bezpočet, nebo se v téhle situací naučit i cestovat a překračovat hranice (svoje vlastní i na mapě). Podnikla jsem tedy několik výletů po Česku a navštívila jsem i sousední Rakousko a Německo, které v poslední době kvůli delším cestám zanedbávám (http://karinsubrtova.cz/?p=527). V polovině srpna jsem se rychle rozhodli – už není na co čekat. Nejklidnější se ukazovaly Kanárské ostrovy, takže jsme využili jsme výhodných letenek z Vídně na Tenerife s maďarským WizzAirem. 

Z nákazy coronavirem nešílíme, ale ani jindy nevyhledáváme „profláknutá“ místa z Instagramu a davy turistů, odkud by si člověk mohl nejspíš něco přivézt. Tenerife nám vyhovolalo z několika důvodů. Přestože se situace ve Španělsku, ke kterému patří, zhoršovala, na Kanárech byla stabilní a opatření pro pevninu na ostrovech ani neplatily. Kanáry jsou pro spoustu z nás symbolem plážování, ale na Tenerife se jezdí i za turistikou, kterou plážové davy nevyhledávají. Moře mám ráda, ale nevydržím u něj ležet, ovšem zvuk vln, jak převracejí oblázky na pláži, je skvělý na usínání. Navíc rádi si dáváme středomořskou kuchyni se spoustou ryb, plodů moře i zeleniny. Bylo rozhodnuto – opět po nějaké době na Tenerife.

Co bylo tentokrát jinak:

  • Bylo vidět, že letecký provoz stagnuje, letiště ve Vídni bylo ospalé a nebývale klidné. Parkoviště Mazur, které využíváme, je v současnosti zavřené a nejezdí ani shuttle bus; auto jsme tedy nechali na parkovišti Panda, které je trochu dražší, ovšem není potřeba čekat na bus, protože vás odveze ihned dodávka (jak to znáte třeba z Prahy).
  • Roušky jsou povinné v celém prostoru letiště a poté také v letadle. Všude jsou doporučovány rozestupy a na zemi jsou namalované pomocné značky. Často narazíte na stojan s desinfekcí, ale s měřením teploty jsme se nesetkali. My jsme tedy strávili v rouškách bez přerušení 8 hodin. Nebylo to sice k nevydržení, ale příjemné to nebylo (já jsem např. vystoupila s vyrážkou na bradě).
  • Před odletem do Španělska jsme vyplnili online formulář tzv. Health Control Form (FCS), který vám zašlou vaše aerolinky. Po skončení se automaticky vygeneruje QR kód. Ten kontrolují na příletovém letišti ve Španělsku, takže jsme ho měli vytištěný, i když by asi stačil i v mobilu.
  • Na Kanárech byly při našem příletu roušky povinné ve vnitřních prostorách, hlavně v obchodech a v hromadné dopravě. Ovšem první den měla na ulici roušku tak třetina lidí, další den asi půlka a další už byly nutné všude. Nakonec byly povinné roušky i při příchodu na pláž. Dohlíželi na to plavčíci, dokonce i místní policie.
  • Byly zavřené některé památky a muzea, informační centa v národních parcích a třeba také jeskyně. My jsme měli plán strávit co nejvíce času mimo lidi, tak nam změny narušily program jen částečně.
  • Viditelně bylo méně turistů, a tak některé restaurace a bary vůbec neotevřely. Jinak byla v restauraci asi jen polovina stolů, aby se dodržely odstupy a před příchodem dalšího hosta vše důkladně desinfikovala obsluha, pochopitelně také v rouškách.
  • Než jsem text dopsala, došlo k další změně: Od 24. srpna je při návratu ze Španělska zapotřebí získat negativní test na kononavirus, jinak turisté musí strávit 14 dní v karanténě. Ale pozor – Kanárských ostrovů se to pořád netýká.

Příště bych se chtěla zaměřit na to, jak se připravit na cestování za pandemie obecně a na výběr vhdné lokality. Máte nějaké dotazy?? Budu ráda, když je vložíte do komentářů nebo na facebook.

Jak se ubytovat v cizině? – AirBnB

Někdo dává přednost ubytování v stylovém nebo luxusním hotelu, kde se o něj personál postará, ovšem často jsou hotely po světě skoro stejné a anonymní. Pro nás je zajímavější (a často i levnější) ubytování v soukromí. Tuto možnost po celém světě zprostředkovává společnosti AirBnB. Název společnosti je variantou na tradiční BnB, tj. bed and breakfast = přespání se snídaní, zde airbed představuje provizorní nocleh na nafukovačce. Funguje od roku 2008 a nyní je na obrovském vzestupu. Na adrese https://www.airbnb.cz/ se dají najít stovky ubytování v soukromých bytech nebo domech v místě, kde potřebujete. V poslední době se do tohoto systému přihlašují i malé hotely a penziony, bližší kontakty ze soukromí mizí a ceny se vyrovnají hotelům v Bookingu. Ale někdy se jedná o opravdu unikátní příležitost, kterou jinde nenajdete. V poslední dobou se tento tp ubytování hodně řeší v médiích, ale za mne je to výborná příležitost.

Image result for airbnb logo

Poprvé jsme toto ubytování využili na Silvestra roku 2013 v Las Palmas na Kanárech. Sehnat jinou střechu nad hlavou v tomto termínu se nám nepovedlo. Bydleli jsme u Inge v malém pokojíku na matraci na zemi v jednom z bytů v činžáku, ale bylo to velmi levné. Stejně jsme se potřebovali jen umýt a uložit se na pár hodin. Další příležitost byla v Japonsku, kde jsou hotely všeobecně hodně drahé, nabídka ubytování v soukromí je mnohem levnější, navíc možnost nahlídnout do běžného každodenního života je k nezaplacení. Japonci jsou uzavření, takže s nimi diskutovat třeba na ulici opravdu nejde, ale hostitel si bude povídat rád a řekne i něco, co se v průvodcích nedozvíte. Pro řadu hostitelů je ho vítaný přivýdělek, ale často se chtějí seznamovat s cestovateli a povídat si s nimi (se všemi klady i zápory takové situace).

Všechny obrázky z webu AirBnB

V poslední době si můžete stáhnout i aplikaci do mobilu. Já používám webovou verzi, takže vám zkusím ukázat, jak stránky používat.

Pro objednání ubytování je nutná registrace přes mailovou adresu a heslo, ale dá se propojit tento účet s Facebookem nebo Googlem. Bez ní se můžete pouze podívat na nabídky. Do Japonska jsem ale také posílala fotku pasu a telefon. Prostě do soukromého bytu vás jen tak nepustí, a to je i dobře. Stránky fungují jako klasická sociální síť, takže každý má svůj profil, kam může nahrát fotku a přidat zájmy, zkušenosti, procestované země. Dostatek informací působí důvěryhodněji. Na první rezervaci byste měli dostat slevu, zkuste si zjistit podrobnosti, za jakých podmínek se to možné. Po přihlášení můžete využívat další vymoženosti, třeba ukládat do oblíbených („osrdíčkovat“) nabídky, které vás zaujaly.

Tak např. sháním ubytování na Sicílii v městě Catanie. Zadám termín příjezdu a odjezdu a také počet osob. V nabídce zaškrtnu soukromý pokoj (pokoj sdílený s dalšími lidmi opravdu nechci, naopak celý dům je zbytečný) a ukáže se mi, v jakých cenách se ubytování bude pohybovat. Na druhé části stránky vidím mapu a na ní rozložení nabídky. Hodně ubytování je blízko sebe, takže potřebuji mapu dostatečně zvětšit. Vyplatí se si ujasnit, jaké místo je pro mne důležité – u pláže, v centru u památek nebo v klidu na předměstí? Tímto se dá ušetřit na penězích za dopravu. Není špatné podívat se třeba na Google Street View, jak vypadá oblast, kde se dům nachází. Vidím zhruba umístění, přesná adresa se mi ukáže až po potvrzení. Protože přijedeme autem, bude pro nás podstatné, zda se dá někde jednoduše zaparkovat, proto volím tuto možnost ve filtrech. Dá se zde nastavit také třeba možnost kouření, výtah v domě nebo použití kuchyně. AirBnB také některé nabídky doporučuje, např. bývá brzy zamluvené, je dokonale čisté, má skvělé umístění…

U každé nabídky je několik fotografií a stručný popis (nebo spíš reklama). Po najetí na fotku se změní barva cenovky na mapě, takže se dá podle toho i jednoduše zorientovat. V ceně u fotky se většinou neuvádějí další poplatky – poplatek městu, zprostředkování AirBnB, úklid. Celkovou cenu zjistíte po rozkliknutí nabídky a jsou zde i další informace.

Já si hodně všímám storno poplatků, protože nikdy nevím, co se může stát a jestli ještě nezměníme itinerář cesty, zvlášť když ji plánujeme dlouho dopředu. Storno poplatky mají celkem složitý systém, existuje až šest možností, jak a kdy rezervaci zrušit. Poplatek AirBnb, který se pohybuje mezi 6 a 12%, je nevratný vždy, ale jinak je to hodně velký rozdíl. Pokud nemůžete rezervaci využít a chcete dostat cenu zpět, při flexibilním stornu stačí zrušit 24 hodin před objednaným příjezdem, mírné storno 5 dní dopředu, ale třeba za přísných storno poplatcích vrátí pouze 50 % ceny, i když to oznámíte týden dopředu. Tuto důležitou informaci najdete v řádku vedle ceny. Určitě o tom uvažujte, protože změna plánů může stát hodně peněz. Další, co si pročtu, jsou pravidla domu, jestli s některým bychom neměli problém, třeba s časem příjezdu nebo odjezdu. Ještě zkontroluji vybavení, dnes je už běžné wifi připojení, ale někdy se může hodit třeba televize, pračka nebo ručníky (když např. letíme jen s minimálním zavazadlem). Snídaně většině nepotřebujeme, navíc bývají hodně předražené a často představují jen špatné kafe a balený croissant, přestože koupit dobré kafe a čerstvý croissant se dá všude (Ale třeba doma dělané snídaně v Kjótu u Rosalin byly skvělé). A ještě pozor – někteří ubytovatelé požadují minimální délku pobytu víc než jednu noc.

Když jsem si udělala s pomocí mapy a popisu předvýběr, projdu si hodnocení předchozích hostů. Hodnotí se hvězdičkami, ale hodně pomůže i popis, co oceňují nebo co kritizují. Většina používá angličtinu, ale někdo raději píše v rodném jazyce, takže některé recenze mohou být i v češtině. Někdy jsou to skutečně hlouposti, jsou lidé, kterým se nezavděčí nikdo. Není ale od věci, zkusit majitele prověřit přes Facebook nebo Google, zvlášť když chcete zůstat delší dobu.

Když jsme si vybrala, zarezervuji si ho. K tomu je zapotřebí platební karta. Po zadání čísla karty se na ní zablokuje částka, kterou máme zaplatit. Strhne se až při příjezdu. Všechny transakce provádějte pouze přes společnost AirBnB, která si vše hlídá a kontroluje. Pokud vám budoucí ubytovatel nabídne, abyste platili jinak, raději odmítněte. Nemusí se nutně jednat o podvodníka (i to se děje), může jít jen o snahu neplatit AirBnB provizi, ale kdo ví…

Venkovní společné prostory

Pokud se jedná o opravdové ubytování v soukromí, musím napsat hostiteli žádost (request), zda nás přijme. Je to velmi jednoduché, není na to potřeba velké znalosti angličtiny, navíc ani hostitelé nevládnou dokonalým jazykem. Já většinou píšu, že jsme z České republiky, cestujeme se synem a chceme vidět místní památky. Podle mne se jedná spíše o formalitu, nevím o tom, že by byl někdo odmítnutý, ale asi se to stát může. Minulý ubytovatelé píší hodnocení i na vás, takže pokud byl nějaký problém (hlučnost, velký nepořádek…), může to být důvod nepřijmout vás do svého domu. Pokud není žádost potvrzena do 24 hodin, automaticky se považuje za zrušenou. Můžete se také zeptat, zda by nebylo možné získat slevu na cenu v tomto termínu, prostě zkuste smlouvat jako při osobním kontaktu. Ubytování v soukromí se nedoporučuje objednávat dlouho dopředu, protože rodiny často v předstihu neví, co se bude dít, takže by se mohlo stát, že se něco změní. Pokud váš pobyt není na výjimečné datum (Velikonoce, Vánoce, Silvestr, Den nezávislosti…), doporučuje se objednávat pokoj na maximálně 6 měsíců před termínem odjezdu. V případě, že bude rezervace zrušena ze strany hostitele, vrátí se vám celá částka, někdy i s kreditem navíc, ale je to nepříjemné. Dnes se dá i na AirBnB ubytovat bez žádosti (často do penzionů), pokud vám to vyhovuje, v základním zadání lze zaškrtnout okamžitou rezervaci bez schválení, v tom případě se dopisování s hostitelem vyhnete. Určitě nemažte žádné maily s hostitelem a mezi AirBnB dokud neskončíte pobyt.

Ubytování může vypadat opravdu různě

Počítejte s tím, že ubytování v soukromí není hotel s recepcí, takže pan domácí může být do večera v práci nebo pro ten případ schová klíče do schránky (Ósaka) nebo do sámošky (Barcelona). Určitě mu dejte brzy vědět čas, kdy dorazíte, aby se přizpůsobil, nebo vše zařídil. Na „prolomení ledů“ je vhodné přivést hostiteli nebo jeho rodině drobnou pozornost – české lázeňské oplatky, bonbony, české pivo nebo víno, nápovědou může být profil.

Nezapomeňte, že se od hostů očekává, že do 14 dní po odjezdu napíší hodnocení na ubytování, postačí hvězdičky v jednotlivých oblastech a klíčová slova. Pokud jste byli spokojeni, je slušné připojit pár slov jako poděkování, co si ceníte na ubytování nebo hostiteli (klidně i česky). Určitě se vyplatí psát pravdivě, ale slušně. V případě problémů můžete informovat pouze společnost AirBnB, hostitel se pak nedozví, kdo si stěžoval. Stejně tak hostitel píše hodnocení na hosta. Myslím si, že udržování kladné stopy je výhodné, je menší šance, že budete v budoucnosti odmítnuti. Dodržování pravidel slušného chování by mělo být samozřejmostí.

Přeji krásné a netradiční zážitky v soukromí.

Jak netápat na letišti – Odbavení neboli check-in

Tentokrát se budu v několika článcích věnovat úplným základům fungování na letišti, protože jsem zjistila, je to jedna z věcí, které odrazují někoho od cestování bez cestovní kanceláře. Hodně lidí stále neumí procedury představit a bojí se, že by to nezvládli sami. Omlouvám se všem zkušeným cestovatelům, pokusím se pro ně přidat i nějaké vychytávky. Jsem zvyklá cestovat co nejlevněji, takže nemám v plánu zabývat se ani prémiovými programy, bussines class letenkami apod.

Zakoupená letenka vám rezervuje jedno ze sedadel v letadle, které to bude, se určuje při odbavení neboli check-in. Letecké společnosti vyžadují, aby se cestující dostavili na letiště nejméně o dvě hodiny před plánovaným odletem. Hlavním důvodem je dostatečný čas na provedení odbavení – získání vstupenky na palubu s konkrétním číslem sedačky a předání zavazedel. Po příchodu na letiště si na tabuli vyhledejte, u které z přepážky odbavují letadlo, kterým poletíte. Může to být přepážka (counter/desk) pouze pro váš let, ale častěji má letecká společnost obsazených několik přepážek vedle sebe a tam odbavuje všechny lety, takže na tabuli najdete u čísla letu rozmezí. Jestliže je tabule psaná nějakým záhadným jazykem, nezoufejte, za chvíli se přepne do angličtiny a pak zase zpět. Poznámka nebo status (stav odbavení) může obsahovat:

  • check-in = probíhá odbavení u přepážky
  • go to gate = přesuňte se k bráně
  • boarding = nastupování na palubu letadla
  • last call / final call = poslední výzva (neboli zrychlete k bráně)
  • gate closed = východ byl uzavřen
  • taxing = popojíždění po dráze
Co najdete na této tabuli? Čas odletu, číslo letu, cílové letiště, čísla přepážek k odbavení, stav odbavenífáze) (, očekávaný čas odletu, počasí v cílové destinaci.

Na přepážce v Česku bude personál mluvící česky, v zahraničí umí vždy anglicky, ale vy angličtinu potřebovat nebudete. Na odbavení u přepážky bude stačit cestovní pas, podle kterého vás pracovnice vyhledá v seznamu pasažérů. Pro jistotu můžete mít vytištěné potvrzení s číslem rezervace. Pokud cestujete jako rodina nebo malá skupina, jděte k přepážce najednou, protože vám vyhledají místa vedle nebo poblíž sebe. Dokud letadlo není ještě zaplněné, můžete si zkusit říct, kde byste rádi seděli –  at the front of the plane (vpředu), at the back of the plane (vzadu) apod . Pozemní stewardka se může ptát, jestli chcete sedačku u okna (window seat) nebo do uličky (aisle seat), ve skupině je to jedno. Nezapomeňte, že nízkonákladové společnosti mají výběr sedadla za poplatek a automat dává místa schválně každé jinam.

Pak vám vytiskne tvrdou kartičku – palubní lístek (boarding pass/boarding card) Pokud budete cestou přestupovat, na prvním letišti vám dají boarding passy na všechny lety, jestliže jste si letenky koupili najednou. Takže pokud poletíte např. z Prahy do Buenos Aires s nizozemskými KLM, budete přestupovat v Amsterdam a v Sao Paulo, dostanete už v Praze u přepážky 3 palubní lístky na tři lety. Na boarding passu najdete číslo sedačky, čas, ve který začíná a končí „naloďování“ na palubu letadla a často také čísto brány (gate), kde nástup na palubu bude probíhat. Mějte ale na paměti, že se může od odbavení změnit, občas i několikrát. Palubní lístek také obsahuje čárový kód nebo QR kód, který umožní průchod přes automaty do vnitřního prostoru letiště.

Na let QR 228 ze Sofie do Doha, je odlet ve 13 hodin, ale v 12 hodin začíná boarding u brány C1, pasažér bude sedět na sedadle A v 19. řadě.

U stejné přepážky se odevzdávají zavazadla, která poletí jako odbavená (checked luggage). Po celou dobu letu k nim nebudete mít přístup, protože budou v nákladovém prostoru letadla. O zavazadlech zase příště. Takže jen připojím poznámku, že vám zde na palubní lístky nalepí samolepící útržky od zavazadel, které byste potřebovali, pokud by se zavazadla ztratila.

U přepážek bývají často dlouhé fronty, často tu budete stát třeba dvacet minut, takže je výhodné odbavit se jinak. Přímo na letišti se dá odbavit prostřednictvím automatu nazvaného Self Check-in kiosek, se kterými se setkáte stále častěji. Můžete si vybrat, jestli do automatu naskenujete váš cestovní doklad (pas, po EU i občanku), čárový kód z letenky nebo ručně zadáte číslo rezervace. Výhodou je, že palubní vstupenku rovnou vytiskne a nemusíte to řešit. Systém self check-in může být tak nejrychlejší možností, jak se odbavit. Zavazadla pak odložíte u speciální přepážky letecké společnosti nazvané baggage drop off nebo baggage drop.

https://www.csa.cz/cz-en/travel-information/at-the-airport/check-in-info/
https://airportsinternational.keypublishing.com/2010/07/23/baggage-technology-choice/
https://flight-report.com/en/report/8435/Aegean_Airlines_A3_681_Barcelona_BCN_Athens_ATH

S příchodem nízkonákladových aerolinek se objevila možnost jak ušetřit na pozemním personálu na letišti tím, že se cestující odbaví sami doma, a tím i celý proces urychlí. Dnes patří standartním postupům všech společností nabízet online check-in. V daném časovém úseku, který bývá mezi 48 a 22 hodinami před plánovanám odletem,  je možné otevřít si webovou stránku dané letecké společnosti a odbavit se sami. Online check-in se opět uzavírá různě, mezi 1 hodinou až 3 hodinami před odletem. My téměř vždy využíváme online check-in. Už třeba jen proto, že si v předstihu můžeme vybrat čísla šedaček u běžných leteckých společností. Odbavená zavazadla se opět odkládají u baggage drop off.

Hodlala jsem udělat přehled času k online odbavení u nejdůležitějších aerolinek, ale Student Agency ho má na webu hotový, tak pouze sdílím jako obrázek (původní stránky https://www.studentagency.cz/letenky/dulezite-informace/odbaveni-online/index.html )

K odbavení stačí vaše jméno a číslo letenky nebo objednací kód. Někdy bude potřeba vyplnit i číslo cestovního dokladu, se kterým budete cestovat, nutné to je pokud cestujete mimo Schengennský prostor. Doplníte ještě mailovou adresu, na kterou pak přijde potvrzení, a občas je potřeba zadat i telefonní číslo pro případ nějakých změn. Už se nám několikrát stalo, že přišlo upozornění na lehký posun letu, dokonce v Kanadě i zprávu o tom, že nedorazilo zavazadlo ještě dřív, než jsme to zjistili sami u pásu.

Mail s číslem sedačky a vstupním kódem si můžete vytisknout nebo stáhnout do mobilu. Existují speciální aplikace jednotlivých leteckých společností, které umožní provést check-in a zároveň ho uchovají potvrzení o jeho provedení. Pokud s danou společností budete létat častěji, určitě je to výhodné. Aplikaci nabízí z nízkonákladovek např. Ryanair, Smart Wings, Vueling, Wizz Air; tradiční společnosti snad všechny, ovšem podle recenzí s horší funkčností (jako nejhorší asi z nich vychází ČSA). Pro jistotu můžete udělat screen shot obrazovky s QR kódem pro případ nfějakých potíží.

V poslední době se objevily univerzální aplikace, do kterých se dájí vložit libovolné letenky, např.: Boarding Pass Wallet : Flight Manager; WalletPasses | Passbook Wallet nebo PassAndroid Passbook viewer. Ovšem zkušenost s nimi nemám. Pokud jste je už použili, dejte mi prosím vědět, jak to šlo.

Z Google Play

Na cestu do zahraničí míváme check-in vytištěný. Mobil je super zařízení, ale může přinést spoustu starostí. Nejčastější je vybití, na které stačí vzít si do příručního zavazadla nabíječku a ideálně i nabitou powerbanku. Navíc – pokud si berete na cestu s sebou powerbanku, musíte si ji povinně vzít do příručního zavazadla. Pokud ji dáte do odbaveného (tedy odevzdáte ho do zavazadlového prostoru), zavazadlo vám při letištní kontrole otevřou a powerbanku z bezpečnostních důvodů seberou.

Bez přístupu k internetu se v zahraničí špatně funguje, takže si ho snažíme vždy zařídit. Takže se odbavujeme stejně jako z domu, tj. online. Potvrzení a palubní vstupenku většinou netiskneme, ale necháváme pouze elektronicky v mobilu jako mail nebo stažený soubor. Pokud chcete, nebývá ale problém vytisknout si ho i v cizině. Dají se využít mizející internetové kavárny, častěji narazíte na multifunkční obchod migrantů, kteří pocházejí nejčastěji z Indie nebo Pákistánu. V prodejně s potravinářským sortimentem najdete také telefonní automat s dobrou cenou za mezinárodní hovory, ale  také počítače a tiskárny, za pár drobných si vytisknete vše, co potřebujete.

Pokud nestihnete nebo zapomenete provést online check-in, nic se neděje. Vždy se dá odbavit u přepážky na letišti. Pozor – některé letecké společnosti si účtují poplatek, pokud nevyužijete elektronického odbavení, ale budete se odbavovat přímo na letišti, Např. u Wizzair zaplatíte 30 eur, u Ryanair i 55 eur, Ukraine IA chce 15 eur. Dá se očekávat, že podobný přístup bude přibývat, tak je potřeba dopředu ověřit, aby člověk s levnými letenkami ještě neprodělal. Já doporučuji online odbavení dopředu, klidně z kavárny nebo i z lanovky.

Shrnutí:

Možnosti odbavení:

  1. na letišti u přepážky letecké společnosti – palubní vstupenka vytištěná u přepážky
  2. na letišti u self check-in kiosků – palubní vstupenka od self check-in kiosků
  3. elektronicky na webu – elektronické potvrzení v mobilu – mail nebo aplikace; vytištěná palubní vstupenka z tiskárny
  4. elektronicky v mobilní aplikaci dané letecké společnosti – potvrzení v aplikaci

Potřebné doklady: rezervace letenky s kódem potvrzení letu, cestovní pas nebo občanský průkaz, s kterým budete cestovat

Turecko: Jak cestovat pohodlně a jednoduše?

  • Do Turecka se jezdí často k moři s cestovkou, ale to vám ukáže jen malou část toho, co se tady dá vidět – krásnou přírodu, starověké i středověké památky. A to nejlépe podniknete „na vlastní triko“, takže jak se po Turecku dopravovat????
Výsledek obrázku pro turecko mapa památky
https://www.planetacestovani.cz/mapa-turecka-online/
  • Turecko je obrovská země, takže je nejlepší dlouhé vzdálenosti zdolávat letecky. Je to relativně levné a dostupné, letiště najdete v každém větším (i menším) městě. Pokud to jde, létejte.
  • V Istanbulu v současnosti existují tři letiště. Hlavní se nachází na evropské straně a nese jméno zakladatele moderního Turecka Atatürka, jak se přezdívá prvnímu prezidentu Mustafu Kemalovi. Do centra se dostaneme jednoduše metrem, tedy spíš tramvají, která občas zajede pod zem. Nejjednodušší je koupit si žeton, který platí na jednu cestu bez přestupu. Např. na Sultanahmet je nejlepší sednout na červenou linku metra na konci letištní haly a na stanici Zeytinburnu přestoupit na tramvaj. Bude vás to stát dva žetony, které se dají koupit v automatech před stanicí. V létě 2018 stála jedna jízda 3 liry.
https://www.tooistanbul.com/en/public-transportation-istanbul/
  • Ještě větší a supermoderní letiště bylo otevřeno v říjnu 2018 na severu od centra Istanbulu u městečka Karaburun, ale ještě není úplně v provozu. Bylo navrženo jako největší světové letiště s těžko představitelnou přepravní kapacitou 150 milionu cestujících za rok. Podle plánu sem mají přistávat i letadla z Prahy od 5. dubna 2019. Už se těším.
https://www.archiweb.cz/n/zahranicni/erdogan-slavnostne-otevrel-nove-letiste-v-istanbulu
  • Levné vnitrostátní lety zatím nejčastěji používají v Istanbulu letiště Sabiha Gökçen na asijské části města. Nese jméno po turecké letkyni, pravděpodobně první bojové pilotce v historii. Letiště je na přestup super, ale do centra Istanbulu je to hodně, opravdu hodně daleko. Speciální autobus k náměstí Taksim odjíždí od letištní budovy a podle některých webových stránek by mu to mělo trvat i dvě hodiny. My jsme přiletěli na Nový rok dopoledne (tj. téměř bez provozu) a stihli jsme to za 40 minut, druhý den dopoledne za normálního provozu to trvalo jen 50 minut.  Ale i tak nám to přišlo zdlouhavé. A drahé – 18 lir za každého za jednu cestu. Příště bychom raději zůstali o den déle v místě a nezajížděli bychom do Istanbulu. Přišel nám hektický a při několikáté návštěvě nás ničím příjemně nepřekvapil. Z centra Kappadokie v  Göreme jezdí autobusy přímo na letiště v Kayseri a zabere jim to asi hodinu. Klidně bychom zde strávili o den nebo dva déle a nesháněli bychom dopravu ani ubytování v Kayseri i v Istanbulu.
http://myfinalfrontier.com/gettin g-from-the-istanbul-sabiha-gokcen-airport/
  • Provoz v Turecku mi přišel docela podobný českému, takže by bylo možné půjčit si auto. Určitě to jde, i když to asi není úplně obvyklé. Silnice byly kvalitní s pěkným asfaltem, o dost lepší než průměrná česká silnice. Pro čtyři lidi už by to mohlo být zajímavé, protože i ceny autobusů stoupají. Cenu může ovšem prodražit mýtné na dálnicích. Jako největší problém vidím parkování, najít volné místo ve městě vypadalo složitě. Ještě stojí za zvážení dlouhé vzdálenosti, pro mne je určitě lepší sednout do autobusu a klimbat než řídit.
  • Skvělou možností cestování po Turecku totiž představují autobusy. Jezdí často za rozumný peníz do nejrůznějších míst. Když jsme navštívili Turecko poprvé, fascinovaly nás. Moderní, pohodlné a s „letušákem“, protože obsluhu tvořili vždy mladí muži. Platí se u nich jízdné a roznášejí zdarma vodu a teplé nápoje. K těmto vymoženostem přibyly tentokrát ještě další – obrazovky s filmem, wifina na palubě a možnost nabít si u sedačky mobil. Odjezdy autobusů rúzných přepravních společností se dají zjistit na autobusovém nádraží (naučte se slovo otogar – to znají všichni). Ovšem úplně nejlepší je zeptat se mužů, kteří se kolem autobusů pohybují, protože vždy vědí nejlepší spojení. Nás takhle posadili do právě odjíždějícího autobusu, který bychom určitě nenašli. Museli jsme sice přestupovat, ale v prvním autobuse jsme zaplatili cenu až do konečné destinace, tak si nás na druhém autobusáku předali a za čtvrt hodiny jsme pokračovali v cestě (akorát na záchod a nákup sušenek). Jenom pozor – autobusáky bývají dost daleko od centra, takže budete muset se dál přepravovat místní dopravou nebo taxíkem.
  • Na kratší vzdálenosti mezi městy a skoro každou vesnicí jezdí velmi často tzv. dolmuše. Bývají to malé autobusy nebo mikrobusy, takže často nemají průvodčího. Dolmuš jezdí od jedné konečné k druhé za stejnou cenu a je jedno, kde vystoupíte. Např. jeli jsme dolmušem přes Učhisar do  Göreme za 5 lir a mohli jsme vystoupit i v Učhisru, nebo jsme mohli jet jiným dolmušem přímo do Učhisaru za 3 liry. 
Dolmuše všude kolem…jen najít tem pravý (a s tím vám pomohou ochotní místní)

Ať už si vyberete jakýkoliv druh dopravy, určitě si to užijete. Turecko je skvělé. Vyrazíte???

Turecko: Jak zvládnout Kappadokii v zimě

  • Tureckem jsme už jednou v zimě projeli. Byla to jedna z našich prvních cest a vlastně testování systému, kterým cestujeme dodnes. Navštívili jsme Istanbul, opuštěné krásné Pamukkale, starověký Efez i bájnou Tróju. Vydali jsme se sem na jarní prázdniny (takže v únoru), ale přeci jenom jsme měli tepleji, i když místy mrzlo a ležel poprašek sněhu, který překvapil i domorodce. Na vymrzlý hotel v Selčuku se nedá jen tak zapomenout. Proboha – opravdu je to už 7 let????
Vymrzlý Efez bez lidí
Liduprázdné Pamukkale
  • Centrální Turecko a speciálně Kappadokie má jiné klima než pobřeží. Mráz a sníh jsou tu úplně běžné, a tak jsou na ně připraveni. Některé hotely jsou sice zavřené, ale v těch otevřených funguje příjemné topení. S restauracemi v turistických centrech to vypadá podobně – v provozu jsou jen některé. Ve městech vše pracuje normálně, protože Turci jsou zvyklí dojít si na jídlo do restaurací,  jídelen či čajoven, i když asi hlavně svobodní nebo mladé páry. 
Příprava před hlavním chodem
  • Cestování do Kappadokie v zimě přináší mimo pocitu chladu i výhody. Tedy pro nás ty hlavní – málo lidí a rozumné ceny. Pokud sem přijedete v zimě, musíte pamatovat na dobré oblečení – ideální je vrstvit, protože se nám během krátké chvíle vystřídalo sluníčko i mráz, déšť i sněžení, bezvětří i silný vítr. Já jsem poprvé zkoušela lehkou péřovku a byla nepřekonatelná. Velmi doporučuji! Při pohybu ve skalách nám nejvíc chyběly dobré boty s neklouzavou podrážkou. 
Jako jediná možnost zůstává styl „po zadku“
  • Překvapilo mě, jak málo lidí v této oblasti mluvilo anglicky, hůř jsme se domlouvali jen v Kyrgizu. Abych byla úplně přesná – my mluvili anglicky, oni většinou chápali a plynně – turecky – nám odpovídali. Ale vždycky měli snahu pomoci. Nabídli nám odvoz, když jsme čekali promrzlí na autobus, hledali s námi hotely, řešili přestupy. ..V této cestování zaslíbené oblasti se k nám chovali jako k lidem, ne jako k pouhým turistům čili zdroji obohacení. 
  • Neuvědomili jsme si, že během Vánoc bude tak krátký den. Svítalo kolem deváté a v půl šesté už byla zase tma. Všechno jsme tedy museli stihnout v mnohem kratším čase. 
  • Kolem  Göreme jsme chodili pěšky, ale v létě je lepší půjčit si malou motorku a vše objet na dvou kolech. Autem se určitě nedá dostat na tolik míst. V zimě je to složitější, na motorku bych na tomto povrchu nesedla. Půjčovny v zimě nabízejí možnost projet se na čtyřkolce, často si je půjčuje skupina známých, aby si na nich „zablbli“. I když jsme taky potkali čtyřkolku zapadlou do bahna…Tahat bych ji nechtěla…
  • V Kappadokii se tradičně bydlelo v domech vytesaných přímo do skály. Dnes místní se stěhují do modernějších příbytků, ale z původních domů se staly atrakce pro turisty – skalní hotely. Ubytování zde určitě představuje nezapomenutelný zážitek, my jsme si na něj v zimě netroufli kvůli vytápění a dali jsme přednost modernímu hotelu v sousedním Nevšehiru. I to je bohužel důsledek cestování mimo sezónu. A ještě jeden zážitek nám zůstal nedostupný…V Kappadokii je ideální místo pro let horkovzdušným balónem. Desítky balónů vzlétají každé ráno z oblasti Love Valley a chodí je pozorovat spousty lidí. Vznikají tak nejvíce ikonické záběry z tohoto místa. My jsme neviděli balón jediný…pravděpodobně kvůli malému množství turistů v kombinci s počasím. Ale zase je důvod se sem vydat znovu. Určitě to stojí za to.
Takový pohled se může naskytnout jindy…
Obrázek z https://www.invia.cz/blog/pohadkova-krajina-turecke-kappadokie/

Takže odpověď na otázku v titulku:

Kappadokie v zimě ano, jen nesmíte zapomenout se dobře připravit (oblečení, boty) a počítat s určitými omezeními (krátký den, část zázemí pro turisty nefunguje). Ovšem nejdůležitější je pro mne necestovat s davem, díky tomu sbíráme i originální zážitky i fotky ;-)))