Všechny krásy Kypru – Zvláštnosti na pobřeží

Kypr nejsou jen velká města, který jsem se věnovala minule (http://karinsubrtova.cz/vsechny-krasy-kypru-starobyla-mesta-na-pobrezi/). Při cestování po Kypru nadete na každém kroku něco zvláštního a zajímavého – historické památky nebo krásnou nedotčenou přírodu. Dá se říct, že ať se ocitnete kdekoliv, narazíte na místa spojená s mýty nebo prvními křesťanskými svatými. Vybrala jsem některá z nich, která jsme prošli a můžeme doporučit. Popis začínám na východě a postupuji po pobřeží směrem k západu.

Agia Napa a Cape Greco

Agia Napa je největší turistické letovisko na Kypru. Je vyhlášená rušným nočním životem a bujarými večírky, dokonce se podle nějakého výzkumu nočního života dostal na 2. místo po Ibize, takže nic pro nás. Projeli jsme vrchem k velkému kříži u kostela a večer za tmy jsme se prošli kousek do přístavu. Zbytek dne jsme strávili prozkoumáváním nedalekého mysu Cape Greco. Do 70. let do byla jako rybářská osada nezajímavá pro turisty. To se ale změnilo odtržením severní části ostrova, kdy se z městečka stalo jedno z hlavních kyperských letovisek. Název Agia Napa  v překaldu znamená svatá rokle. V 16. století zde byla objevena při lovu objevena dlouho ztracená posvátná ikona Panny Marie. Začalo se jí říkat Panna Marie z lesů a na místě nálezu vznikl benátský klášter. Jako jediný má samostatně stojící zvonici. Druhou zajímavostí je umístění částečně v podzemní jeskyni. V okolí kostela vznikla v 18. století rybářská osada, která se v podslední době rozrostla do velkého letoviska plného velkých moderních hotelů. V současnosti sem zamíří víc než půl milionu zahraničních turistů, kteří tráví dny sluněním a koupáním na okolních krásných plážích, z nichž 14 má modrou vlajku mimo jiné za čistotu vodu. Tři kilometry od města směrem na západ najdeme tu nejoblíbenější – Nissi. Návštěvníky láká neuvěřitelnám bílým pískem a příiemným vstupem do tyrkysově průzračné vody. My jsme si pobřeží prohlédli z nadhledu, od kostelíka Ágios Epiphánios, vedle kterého se nachází stará kaple se skleněnou podlahou, která chrání archeologické nálezy. Je spojena s biskupem ze Salamíny, svatým Epifanem. Kousek od něj se rozkládá tzv. sochařský park, kde se můžete toulat mezi sbírkou zajímavých současných soch.

Směrem na východ zapracovala síla moře a větru na vápencovém pobřeží a vytvořila zde rozeklané útesy, jeskyně a skalní mosty. Můžete si pronajmout loď nebo se připojit k organizovanému výletu, ale oblast se dá prozoumat i po pevnině. Vede tu hodně značených turistických cest, já můžu doporučit procházku podél pobřeží po evropské stezce E4. Auto jsme nechali u silnice na Paralimni a sestoupili na vyhlášenou pláž Konnos. Podél pobřeží můžete využít i místní autobusovou dopravu spojující Agia Napa a Protaras. My jsme pokračovali podél pobřeží ke kostelíku Agioi Anargyroi, u které se nachází i poustevnická jeskyně. Nedaleko se nachází jeden ze skalních mostů Kamara Tou Koraka neboli Vraní oblouk, z bezpečnostních důvodů se na něj nesmí vstupovat. Nejvýchodnějším koutem Kypru je poloostrov Cape Greco neboli Řecký poloostrov, kde se nachází stejnojmenný národní park. Na konci se uvidíte výrazný maják, ale tato část patří k britské vojenské základně, takže se sem nedostanete. Můžete se ovšem vykoupat severní zátoce, které se říká Blue Lagoon, je vyhlášená i pro možnosti rybaření, šnorchlování a potápění. Vstup do vody přes ostré kameny je složitější, ale křišťálově čistá voda za to určitě stojí. Podél mořského pobřeží se dostanete až k skalní bráně nazvanou Most lásky, kde se musí políbit všichni zamilovaní, a skalním jeskyním Sea Caves, kam se s trochou opatrnosti dá sestoupit. Nebo můžete vystoupat necelých 100 metrů na výraznou skálu a podívat se na Cape Greco z výšky. V rezervaci roste mnoho druhů rostlin a najdete tu řadu ptačích druhů – ohrožené dravce i stěhovavé pěvce, oblast patří k vyhlášeným ptačím teritoriím. Bližší informace určitě získáte u návštěvnického centra, které působí velmi nenápadně, protože je zapuštěné do terénu a využívá místní stavební materiály. My jsme dorazili pozdě, takže už bylo zavřeno, ale představení mořského prostředí ve třech akváriích stojí určitě za návštěvu.

Choirokoitia

Tyto pozůstatky vesnice ležící nedaleko dálnice spojující Limasol a Nikosii jsou bezesporu nejstarší, na které narazíte na celém Kypru. Patří totiž k nejstarším neolitickým osídlením na světě, spolu se známými místy jako Göbekli Tepe, Çatal Hüyük nebo Jericho. V době neolitu (mladší doby kamenné) se z kočovných lovců a sběrečů stávali zemědělci usazení na jednom místě. Tady na svahu mírného kopce založili vesnici kolem 6800 před naším letopočtem, podle vykopávek můžeme soudit, že v ní žilo až 2 tisíce lidí. Z kamenů spojovaných blátem stavěli jednoduché oválné domy, hustě nalepené jeden na druhý, jak ukazuje dnešní rekonstrukce. Zajímavé je, že pod podlahami domů se dochaly pohřbení lidé, zatížení kamenem a jednoduchou pohřební výbavou. Díky vykopávkám, které tu probíhají od 30. let víme, co pěstovali a třeba i to, že chovali prasata a stáda ovcí a koz. Archeologický průzkum stále probíhá, takže je zatím odkryta jen část areálu, ale jeho světový význam je nezpochybnitelný. Díky tomu se stal Památkou světového dědictví pod patronátem UNESCO.

Kolossi

Některé stavby jsou od pohledu nádherné, jiné spíše jednoduše účelové, upřednostňující válečnou strategii. To ale jejich krásu nijak nesnižuje. Přesně tento pocit má člověk u nejlépe dochovaného středověkého hradu na Kypru – Kolossi. Nachází se 14 kiometrů jihozápadně od Limasolu, kde ho v roce 1210 vybudoval rod Lusignanů, původních králů Jeruzalémského království z doby křížových výprav. Později byl darován rytířům hospitálského řádu sv. Jana z Jeruzaléma, dnes známého jako řád maltézských rytířů, v hradu sídlil jeho velmistr. Krátce patřil i do majetku druhého křižáckého řádu – templářů. Do dnesné podoby byl přebudován v polovině 15. století. Hrad je vlastně masivní trojpatrová loď, tzv. donjon, který je ukončený cimbuřím. Na čtvercovém půdorysu ční mohutné zdi s tlouškou až 2,5 metru do výšky přes 20 metrů. Vedle jednoduché hradní věže si můžete prohlédnout klenuté pozůstatky středověkého mlýna na cukrovou třtinu. Ta byla hojně pěstována na okolních nížinách a představovala úspěšný vývozní artikl. Na cukrovou třtinu zde již nenarazíte, jedna plodina přežila od středověku dodnes. Už 800 let před naším letopočtem se tu lisovalo desertní víno, kterému se říká Commandaria. Vyrábí se dodnes, je tudíž historicky nejstarší doložené podle původní receptury. Vypráví se, že bylo podáváno i na svatbě Richarda Lví srdce, která se konala na hradě v Limasolu v roce 1191. Název Commandaria získalo později podle velitelství křižáckých řádů sídlících právě v Kolossi.

Kourion

Na svahu nad krásnou pláží zálivu Episcopi asi 20 kilometrů na západ od Limassolu se nachází Kourion, jedno z nejstarších měst na Kypru. První mykénské osídlení zde stálo již ve 12. st. př. n. l., využívalo strategické polohy a výhledu do daleka. Pozdější římské Curium bylo vystavěno někdy v 2. století př. n. l., z většiny domů zůstaly jen základy, ale i tak je patrné, že to muselo být úžasné místo. Můžeme si udělat představu z rekonstruovaného řecko-římského divadla do takové podoby, že zde si zde dva tisíce diváků dnes mohou užívat koncerty a divadelní přestavení. Jeho nádherné zasazení do terénu umožňují výhled nejen na hlediště, ale také na pláž a moře v pozadí. Najdeme ho kousek pod parkovištěm u návštěvnického centra. Víme, že město zažilo největší rozkvět za římského císaře Trajána, kdy v tomto malém městkém státě žilo asi 4 tisíce obyvatel. Ve 4. století ho postihlo místo zemětřesení, dokonce dvakrát. To druhé v červenci 365 n. l. ho srovnalo se zemí. Pokud sestoupíme dolů po svahu přes příjezdovou silnici, najdeme pod moderním zastřešením pozůstatky velké římské vily, která dostala jméno Eustoliův dům. Nachází se v ní základy 30 místností spolu se soukromými lázněmi všude s krásnými mozaikami, zobrazující např. ryby a ptáky, na podlahách. Dochovaný nápis dokazuje, že Eustolio přijal křesťanství. Dále západním směrem najdete centrum původního Curia – agoru s otevřenou tržnicí, nymphaeum (budovu s třemi fontánami) a 24 žulových sloupů ohraničujících základy raně křesťanské baziliky, která nahradila původní pohanský chrám. Stojí za námahu dojít až na konec areálu ke dvěma domům s mozaikami. Jednomu se říká Dům Achilleův podle vyobrazení antického hrdiny a druhý je Dům gladiátorů. Mimo současný areál se najdete i další zajímavá místa, která ke Kourionu kdysi patřila – Apollonova svatyně, kde později sídlil zdejší biskup, a také starověký stadion.

Petra tou Ramiou

Místní legendy vypráví, že řecká bohyně lásky a krásy Afrodita se zrodila z mořské pěny a v lastuře ji k pobřeží přitáhli delfíni. Na souš vystoupila u tří velkých vápencových skal, které se dnes jmenují Romiova skála. Byl to bájný hrdina, který měl bránit Kypr proti Arabům tak, že házel obrovské kameny na lodě dobyvatelů. Tři největší z nich dodnes ční z azurově modré vody zdejšího zálivu. Můžete se svlažit v této křišťálově čisté vodě, která bývá často neklidná, traduje se, že pokud dokážete sedmkrát obeplout Afroditinu skálu, získáte věčné mládí a krásu. Ovšem nepoporučuje se to, protože jsou zde velmi nebezpečné spodní proudy, takže se tu několik lidí utopilo. Dnes tedy stačí namočit si zde nohy, pak omládnete o rok, pokud se vykoupete celí, omládnete dokonce o 10 let. Oblázová pláž není příliš pohodlná na opalování, ale jako určená k hledání kaminků ve tvaru srdce. Pokud ho najdete a dáte si ho pod polštář, brzy najdete i svoji osudovou lásku. Na tomto magickém místě nemůže chybět posvátný strom, na který neplodné ženy toužící po dítěti váží kousky látky, aby nepřízeň osudu prolomily. Podél pobřeží bylo vybudována několik parkovišť, ze kterých je krásný výhled na záliv. Najdete tu dokonce místo, kde jsou připraveny „rámy“ na focení.

Kaňon Avakas

Avakas je nejzajímavější z několika zdejších kaňonů, které vymlely zdejší říčky směřující do moře. Zde říčka Avgas vymlela zhruba 2 kilometrový kaňon ve vápencových skalách. Cesta vede přímo korytem říčky, která vytváří malé vodopády, tůňky a zátočiny. Soutěska je místy široká jen 2 metry, nad vámi se tyčí až 30 metrů skal se spoustou zajímavých převisů, místy se stěny kaňonu nahoře sbíhají, takže vlastně vytváří zvláštní tunel. Úzkým kaňonem může pronikat slunce jen do některých částí, takže v letních dnech tu bude příjemně chladno a stín. Dostanete se sem buď od pláže Lara nebo od vnitrozemí z vesnice Pano Arodes. Soutěska dostala své pojmenování od slova abga, což znamená vejce, protože se zde nacházely ve velkém množství. V létě se z říčky stává slabý pramínek, my jsem tudy šli v zimě po deštích, kdy tudy teklo vody opravdu hodně a většina turistů cestu brzy vzdala, protože přeskakování říčky ze strany na stranu a přelézání kluzkých kamenů mohlo snadno skončit úplným promočením. I když to skončilo dobře, bahno jsme měli všude. Pokud se chcete podívat přímo do soutěsky, nezapomeňte nazout pevné boty, ať se nezraníte o ostré skály, plážové žabky opravdu nejsou ideální. V rokli roste velké množství fíkovníků, olivovníků a oleandrů, na stěnách vyrůstají kapradiny, seshora dolů visí liány, ale také mnoho enemických rostlin, které nemůže spatřit nikde jinde. Pokud chcete vidět to nejzajímavější, můžete si najmout turistického průvodce, který vás bezpečně provede.

Poloostrov Akamas

Pokud se toužíte po klidu a poznávání nedotčené přírody, nabízí se nejzápadnější část Kypru – poloostrov Akamas. Až do roku 2000 byl uzavřen a využívala ho britská armáda. Je pojmenován podle Theseova syna Akamase, který se tu zastavil při návratu z trojské války. Nenajdete tu žádné osídlení, národním parkem vede pouze několik cest vhodných pro auta s pohonem všech kol. Lepší je ovšem hodit batůžek na záda a prozkoumat členité skalní pobřeží s mořskými tůňkami a krásnými písečnými zátočinami, zdejší husté lesy s mnoha roklemi a potůčky pěšky. Pokud budete mít štěstí, nepotkáte ani živáčka, tedy pouze jen volně se pasoucí stáda ovcí a koz. Pravděpodobně ale narazíte na některou z rostlin, které jsou kyperskými endemity, třetina z nich roste právě na Akamasu, např. překrásné orchideje.

Afroditiny lázně jsou místem, kde se měla setkávat Afrodita se svým milencem Adonisem. Je to vlastně jezírko v jeskyni ve stínu obrovského fíkovníku. Koupel zde má navracet mládí, ale v současnosti je tu koupání zakázáno. Můžete ale zkusit využít vodu z Fontana Amorosa, pramene lásky, která zařídí, aby vaše láska byla opětována. Leží na konci nádherného zálivu Blue Lagoon, se asi 6 kilometrů od lázní po pobřežní cestě, která je součástí evropské dálkové trasy E6. Můžete vyrazit pěšky, si vypůjčit kolo nebo zkuset dojet terénním autem. Další možností je prohlédnout si poloostrov z nadhledu. My jsme vystoupali po Aphrodite Natural Trail přes ruiny Pyrgos tis Rigainas s nádherným rozložitým dubem k vrcholu Moutti tis Sotiras (370 m). Okruh celkově měří 7,5 kilometru s převýšením 350 metrů. Zhora uvidíte Blue Lagoon i celou zátoku Chrysochou Bay a město Polis Chrysochou (což v překladu znamená Město zlaté země). Město má původ v původním městském státě Marion, které tu bylo založeno v 7. stol. př.n. l. Dnes ho obklopují sady s pomerančovníky a stalo se oblíbeným místem pro německé baťůžkáře.

A jedna zajímavost navíc:

Skalnaté pobřeží Kypru bývá hřbitovem lodí už od starověku. Můžete se potápět k mnoha vraků, nejpopulárnější mezi potápěči je vrak Zenobie, která se potopila v roce 1979 do hloubky 16 metrů nedaleko Larnaky. Z pobřeží nedaleko Paphosu můžete vidět vrak lodi Demitrios II., která ztroskotala v roce 1998 na mělčině. Ovšem ještě zajímavější je vrak pár metrů od pobřeží nedaleko městečka Peyia, posledním osídlením na jihozápadě Kypru. Loď Edro III. plující pod vlajkou Sierra Leone ztroskotala při bouři nedávno – v říjnu 2011. Převážela náklad sádrokartonu z Limassolu na ostrov Rhodos s devítičlennou posádkou, když ji bouře uvrhla na skály u břehu. Vrak dnes leží v náklonu 11 stupňů opravdu pár metrů od pobřeží, po několika studiích byla opuštěna myšlenka na vyzvednutí, projekt se jeví jako nebezpečný. Na palubu se pochopitelně nemůže, ale i pohled ze souše působí giganticky. Na chvíli nám přestalo pršet, ale obloha si ponechala dramatické světlo, ovšem nedaleké vyhlášené pláže v Korálovém zálivu a pláž Lara, kde hnízdí mořské želvy, nám zůstaly skryty v provazcích deště.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *