11. července

Po včerejším bloudění jsme to na hranice USA měli kousek. Hraniční přechod byl prázdný, asi tady nemají normálně frmol. Nám se věnoval imigrační úředník jménem Lewis. Vypadal, že imigrační kontrolu turistů s povolením ESTA, hodně dlouho nedělal. Chvíli bojoval s počítačem, chvíli s tiskárnou, ale nakonec to zvládnul. Přišil nám do pasu sešívačkou povolení k opakovanému vstupu do Států. Celá tahle procedura se odehrávala ve velkém místnosti boarder office, která byla vyzdobena vycpanými hlavami divokých zvířat. Pohled pro bohy byl, když podobizna prezidenta Trumpa visela přesně pod hlavou statného paroháče. Kdybychom se nebáli provokovat, určitě stála za fotku.
Dál jsme se přesunovali po území státu Montana. Jih Kanady byl minimálně obydlený, většinou jen obrovské lesy a zřídka pár domků. Montana vypadala civilizovaněji –  vesnice i města s obchodními zónami a golfovými hřišti. Jeli jsme stále kolem nějaké vody – řeky nebo jezera – a všude se nabízely rybářské revíry. Vypadá to, že zdejší krajina je ráj pro rybáře. Cestou jsme projížděli velikým územím indiánské rezervace kmenů Flathead (česky asi Ploskohlavci), důkazem bylo množství kasin, které mohou provozovat.
Na noc jsme zakotvili v městě Missoula. Mně připadalo jako  naprosto nezajímavé místo, hlavně rozlehlá nákupní zóna s mezinárodním letištěm, ale prý se mu říká město parků. My žádný nepotkali, ale třeba jsme měli jen smůlu. Po delší době jsem se ubytovali v motelu, tentokrát v řetězci Motelů 6. Využili jsme i možnosti vyprat si prádlo v místní prádelně. Do pračky se nacházelo 8 čtvrt dolarových mincí a později do sušičky stejné množství. Takže vyprání velké haldy prádla a jeho usušení stálo 4 dolary (plus prášek, který jsme museli koupit), ale vychází to levněji než indická prádelna v Léhu, a také rychleji – stačily dvě hodiny.
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.