Způsob, kterým poznáváme svět, se dá nazvat baťůžkařením. Anglický ekvivalent zní backpackers, tady nositelé batohu, turisté s batohem. Přitahuje lidi, kteří netouží po luxusu a jistotě, ale hodlají toho co nejvíc vidět a zažít. A nemusí to být jenom mladí a nezkušení šílenci. Tento způsob cestování je vhodný i pro starší a pokročilé .
Já osobně nepotřebuji trávit dovolenou v přímořském resortu, které vypadají všude po světě skoro stejně, s all inclusive krmením a bazénem. Bojím se, že po jednom dni bych se neuvěřitelně nudila. Chci se ze své dovolené vracet se spoustou zážitků, vidět různé krajiny a poznat, jak zde žijí lidé. Batoh na zádech je symbolem volnosti, ale také naprostá nezbytnost, protože je výhodné cestovat nalehko a vše jednoduše přenášet. Batoh je na to naprosto ideální.
Podnikáme do roka několik cest, a tak se snažíme cestovat co nejlevněji. Především nevyužíváme služeb cestovních společností a organizujeme si vše sami. Létáme s low-cost společnostmi nebo využíváme akcí (případně chybových tarifů) renomovaných aerolinek, bydlíme po levných motelech nebo hotýlcích a stravuje se s místními, většinou přímo na ulici nebo v malých jídelnách. Kombinujeme, jaký způsob dopravy na místě bude pro nás nejvýhodnější, doprava pro místní vychází cenově nejlépe, často stojí zlomek turistických speciálů. Například moji první cestu do Indie v roce 2014 jsme absolvovali taxíkem, shared taxi, mikrobusem, autobusem, tuktukem, stopem v autě, v kabině náklaďáku i na jeho korbě a také vlakem – lůžkovým vozem (sleepem), na dřevěné lavici ve třetí třídě i v úzkorozchodném vagónku. V Evropě i Americe naopak vychází mnohem příznivěji půjčení auta, protože lokální doprava je drahá a navíc když jsme tři, vychází velmi draho.
Z vnějšku může vypadat baťůžkářské cestování jako pouhé poflakování a čirá improvizace. Je to možné. Ale pokud nemáme půl roku volno, musíme se dopředu dobře připravit a nasbírat informace. Musíme udělat aspoň hrubý plán, který se dá podle okolností měnit a přizpůsobit situaci. Ale plán je potřeba. Cestovní kancelář může cestu připravit a zorganizovat, ovšem nebere v úvahu, co přesně chceme dělat ani jak dlouho se chceme zdržet a ještě si za to nechá pořádně zaplatit.
Na vzdálená místa představuje největší investici letenka. Řada cestovatelů odjíždí na delší dobu, klidně na několik měsíců. Většina světa má nižší životní náklady než jsou doma v Evropě, velké částky můžeme ušetřit smlouváním, které je v Asii úplně běžné. Evropa je pravý opak. Nejdražší je ubytování, místní doprava je sice častá, ale spíše dražší, významnou položku představuje i stravování. Ovšem letenky mohou vycházet velmi dobře, občas naprosto nepochopitelně – jako třeba letenka Praha – Marseille za 5 €! Stačí jen hledat a chtít!