Pohodové Athény: Aegina – ostrov klidu a pistácií

Athény jsou městem historie a zároveň čiperným městem současnosti. Pokud místní touží po klidu, vyrazí na některý z nedalekých ostrovů. A my vyrazili s nimi. Z přístavu Pireus jezdí spousta trajektů nebo rychlých osobních lodí, tak jsme nastoupili na Létajícího delfína směr ostrov Aegina. Míří sem hlavně Athéňané za klidem, koupáním a rybařením. Slavný řecký spisovatel Nikos Kazantzakis se sem dokonce přestěhoval, aby měl klid na psaní. Cestou se nám otevřel výhled na celý přístav i na lodě čekající na volném moři na povolení vjet do přístavu, které jsme viděli už při přistání.

Mýty nám vyprávějí, že Aegina nebo také Aigína, podle které se ostrov jmenuje, byla vodní víla a milenka boha Dia. Jejich společný syn Aiakos se stal prvním králem ostrova a později soudcem v podsvětí. Podle historických pramenů můžeme soudit, že byl ostrov osídlen už za doby mínojské civilizace. Z této doby se nám dochoval zlatý poklad, kderý je dnes vystaven v Britském muzeu. Později osídlili ostrov Dórové z města Epidaurus. Dařilo se jim asi dobře, jako první v Řecku začali razit stříbrné mince a předstvovali dokonce konkurenci Athénám. Ti se soupeřem brzy vypořádali, po dlouhém obléhání Aeginu dobyli a původní obyvatele prodali do otroctví. Stejně jako Athény jej později obsadili Makedonci, Římané a Osmané, ostrov úplně ztratil na důležitosti. Naposledy se ostrov zapsal do historie Řecka, když zde sídlil první prezident z doby boje za nezávislost.

Ostrov není příliš veliký, v několika městečkách zde žije asi 13,5tisíc obyvatel. Hlavní město ostrova, kam okřídlený člun z Pirea po 30 minutách plavby přistává, se jmenuje stejně. Při příjezdu uvidíte jako první výběžek Kolonna, na které stála akropolis. Můžete ho navštívit, ale dochovaly se tam jen základy zdí, jako jedinný ční nad okolí jeden sloup, který patřil k chrámu boha Apollona. Nedaleko od archeologického areálu najdete i muzeum, které obsahuje zdejší nálezy – vázy, mince, sošky. Malebný přístav je zaplněný rybářskými loděmi i velkými jachtami. Podél nábřeží kotví turistické lodě i plovoucí trh s ovocem a zeleninou. Z památek se tu zachovalo středověká Markellova věž a katedrála svatého Nektaria s ženským klášterem. Podél přístavu se nachází pobřeží kolonáda s množstvím kavárniček, kde si můžete dát pravé řecké kafe nebo frapé, případně zůstat v taverně na oběd a večeři. Vše je zaručeně domácí a čerstvé, především ryby a plody moře.

Turisté spíše zamíří na sever ostrova, kde se na kopci nad vyhlášenou zátokou Aghia Marina nachází jedna z nejzachovalejších dórských staveb v Řecku – chrám bohyně plodnosti Afai z 5. století. Je dlouhý třicet a půl metru a široký patnáct a půl metru. Po obou kratších stranách stálo po šesti sloupech a po delších stranách dvanáct, jejich výška je 5 metrů. Zajímavostí je, že část sloupů je monolitických, zatímco v pozdější době se stavěli sloupy z částí, tzv. bubnů. Na obou štítech byly vyobrazeny scény z trojské války, dnes sochy můžete vidět v Glyptotéce v Mnichově. My jsme se rozhodli opustit starověké památky a vydali jsme se pěšky pár kilometrů po silnici na místo zvané Paleochora. Ve středověku ohrožovali pobřeží Aeginy saracénští piráti, tak se místní obyvatelé stáhli do vnitrozemí a usídlili se na kopci, kde založili Paleochoru. První stavby zde vznikly v 9, století, jako hlavní město ostrova fungovalo až do roku 1826, ale už dříve se místní začali stěhovat zpět k pobřeží. Pak se město rozpadlo. Traduje se, že zde postupně vyrostlo 366 kostelů (jako dní v roce), do dnešních dní se jich zachovalo jen 38. Kostelíky byli malé, často určené pouze pro jednoho kněže. Některé z nich jsou docela dobře dochované, najdete v nich i zajímavé fresky. Kolem nich vzniklo opevněné město s 800 domy a na vrcholku v nadmořské výšce 355 m. n. m. stával také banátský hrad, ze kterého jsou vidět aspoň základy. Byl vystavěn v roce 1462 v průběhu benátské okupace. Paleochora má zajímavou atmosféru. Na zeleném kopci s olivovníky, citroníky a divokými květinami jsou rozesety malé kamenné kostelíčky propojené úzkými vyšlapanámi cestičkami mezi zídlkami, ze kterých se nabízejí krásné vyhlídky na okolní krajinu a také např. na velký nový kostel Aios Nectarios ve vesnici Kontos.

A jaký suvenýr si z Aeginy odvést? Můžete si vybrat místní keramiku, ale já doporučuji pistácie, které se zde ve velkém pěstují. Pochopitelně tu o nich říkají, že jsou nejlepší na světě. Můžete to brát jen jako reklamní řeči, ale pouze do doby než ochutnáte. Nevím, jak je to možné, ale tak výborné pistácie jsem opravdu nikdy nejedla.

Pokud byste chtěli na Aeginu vyrazit, doporučuji prozkoumat místní webové stránky https://www.aegina.com.gr/mobile/index.html , abyste byli lépe připraveni než my. Naše spontální rozhodnutí způsobilo, že jsme trochu tápali.

Jeden myslel na “Pohodové Athény: Aegina – ostrov klidu a pistácií

  • 28/11/2022 (02:01)
    Trvalý odkaz

    Hey this is somewhat of off topic but I was wondering if blogs use
    WYSIWYG editors or if you have to manually code with HTML.
    I’m starting a blog soon but have no coding experience so
    I wanted to get guidance from someone with experience.

    Any help would be enormously appreciated!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *