Barevné Portugalsko – Lisabonem na Silvestra
Nejspíš jsme měli v Portugalsku nečekané štěstí na počasí. Podle dlouhodobého sledování touto roční dobou hodně prší, nejvyšší teploty bývají maximálně 12 až 14 stupňů ve dne, okolo 8 v noci (na jihu je to pochopitelně lepší). My jsme měli neustále slunce, oblohu skoro bez mráčku, teploty kolem 17 st. i výš, klidně na tričko. V Lisabonu nám počasí v poslední den roku 2019 ukázalo horší tvář, 11 st. a lezavá mlha. Lisabon se rozkládá v hodně kopcovitém terénu, takže z výhledů, kterými je vyhlášený, nebylo nic. Město leží u břehu Atlantického oceánu v místě, kde se do něj vlévá obrovská řeka Tejo, která má v nejužším místě skoro 2 kilometry. Podle něktrých připomíná San Francisco, jak kopci, tak mostem, který hodně připomíná právě Golden Gate Bridge. Ten portugalský se jmenuje Most 25. dubna a celou dobu se schovával v mlze. Dvoupatrový most, kde v jednom patře jezdí auta a v patře pod ním železnice, měří 2 277 metrů a v nejvyšším místě se nachází 70 metrů nad hladinou. O kousek dál na sever spojuje oba břehy řeky Tejo most Vasco da Gamy, což je se svými 17 kilometry nejdelší most v Evropě. Pro nás byl daleko a výhledy na něj opět skyté v mlze.
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4674.jpg)
Lisabon je velmi staré město, předpokládá se, že ho před více než 3mi tisíci let založili Féičané. Jejich název pro bezpečný přístav – allis ubbo – dal pravděpodobně městu i jméno. Řekové mu říkali Olissipo, Římané Olissipona. Pak ho na čtyřista let ovládali Arabové a po úspěšné reconquistě se v roce 1255 se stal hlavním městě znovuzrozeného Portugalska. Největší vzestup zaznamenalo Portugalsko i samotný Lisbon v 16. století, kdy portugalští mořeplavci dobývali nové světy a jejich poklady přiváželi zpět do vlasti. Na výstavnosti především kostelů je to hodně vidět. Město mi však připadalo zanedbané, ale přesto má svoje kouzlo. Živé a autentické.
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4681.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4680.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4682.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4689.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4701.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4703.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4786.jpg)
Za centrum Lisabonu je považováno náměstí Praca do Comersio, tedy Obchodní náměstí. Z jižní strany teče řeka Tejo a ze tří stran ho uzavírají stejné bloky žlutých domů s arkádami v přízemí. Do náměstí ústí hlavní obchodní ulice v působivém vítězném oblouku uprostřed severní strany. Uprostřed náměstí stojí na vysokém podstavci jezdecká socha krále Josefa I., za jehož života postihlo Portugalsko velké zemětřesení, jež v roce 1755 zabilo na 60tisíc lidí a město zničila i velká vlna tsunami, která následovala. Na zbořeném místě vzniklo nové náměstí i celé čtvrti města. Dnes zde stavěli pódium na večerní oslavu Nového roku, je vidět, že je to opravdový střed města, takový lisabonský Václavák.
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4675.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4804.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4676.jpg)
Starou čtvrtí Alfama jsme začali stoupat kolem katedrály (placené) přes vyhlídku Portas do Sol až k hradu svatého Jana (Castelo de São Jorge). Turistů postupně přibývalo, ale hrad byl nečekaně zavřený. Překvapení turisté zastavili u zavřeného vchodu, chvíli nešťatně postáli a pak se postavili do fronty na zdejší specialitu – vyhlášené portské a pastéis de bacalhau, což jsou smažené kuličky ze sušené tresky. Co si ale nemohli odpustit je vyhlášený městký výtah Elevador de Santa Just, který posouvá kabinky o 45 metrů výše, ušetří tak spoustu kroků do kopce na náměstí Carmo. Vytvořil ho Eiffelův žák Raul Mesnier de Ponsard. Ve městě na prudkých kopcích funguje i několik dalších „elevator“, ale to jsou ve skutečnosti pozemní lanovky. Ve městě většinou nevyhledáváme vyhlášené pamětihodnosti plné turistů, spíš se jen tak touláme a čekáme, co nás zaujme. Tady to byly čtvrti kolem centra, živé, pro místní, kteří byli ze všech koutů světa. Kavárničky, malé pekárny, bistra čínská i indická, krámky s oblečením či „starožitnostmi“. Místní posedávali v parku nebo před kavárnou, živě diskutovali.
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4693.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4694.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191231_130104.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4740.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4799.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4794.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4741.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4686.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4733.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4757.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4785.jpg)
Ve 4 odpoledne se slunce prodalo mraky a mlhou, to už jsme mířili maličkou dřevěnou tramvají do části Belém. Tam se nachází dvě lisabonské památky zapsané na seznam UNESCO – velký klášter sv. Jeronýma i vyhlášená Belémská věž. Ta byla vybudována jako součást opevnění v pozdním gotickém stylu, takže je zároveň obranná i krásná. Už byla zavřená, ale zase jsme si mohli vychutnat západ slunce do moře za ní. Mezi klášterem a věží ční do výšky 50 metrů nepřehlédnutelný betonový Památník objevitelům. Na jeho bocích je zpodobněno 33 mořeplavců, kteří pomáhali poznat svět a ovládnout ho pro portugalskou korunu. Jejich výpravy často začínaly právě na tomto místě. Je tu zachycen i Vasco da Gamma, který první doplul do Indie okolo Afriky a jako poděkování za úspěšnou cestu byl založen sousední klášter sv. Jeronýma.
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4812.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4813.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4819.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4824.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4829.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4830.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4837.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4843.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4841.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4857.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4865.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4855.jpg)
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4885.jpg)
Zjistila jsem, že mám čím dál tím větší nechuť radovat se na pokyn. Jásat, když mám výročí narození nebo když se změní číslo v letopočtu. Oslavy Silvestra budeme ignorovat i letos. Po grilovaných sardinkách k večeři jsme zamířili bydlet a neplánovaně usnuli už během filmu. O půlnoci mě vzbudily rány z ohňostroje, chvíli jsem z okna koukala směrem k řece.
Štastný nový rok 2020! Ať je aspoň tak dobrý, jako rok uplynutý.
![](https://karinsubrtova.cz/wp-content/uploads/2020/01/DSC_4870.jpg)