EXOTICKÝ KYRGYZSTÁN – stále Karakol – takže za zvířaty

Návstěva místního tržiště je pro cestovatele nutnost s nádechem exotiky, běžný i nezvyklý sortiment, všechny ty barvy, vůně, chutě.. Pro cestovatele – fotografa představuje naprostý luxus. Může se pokusit zachytit barvy a tvary všech těch roztodivných ryb i neznámých druhů ovoce, přiblížit atmosféru i dohadování o ceně.

Dozvěděli jsme se, že se každou neděli koná v Karakolu trh se zvířaty. Protože jsem nikdy nic podobného neviděla, museli jsme se tam zajet podívat. Už na první pohled mě překvapilo velké množství aut a dodávek, které stály před tržištěm. Aha, prodejci i kupující musí svůj náklad odvézt.Auta stála i uvnitř trhu. Prodejci seděli na kapotách a rozprávěli se sousedy, v ruce provázky s kozami nebo ovcemi. Ty se mačkaly k sobě a žalostně mekaly. Úspěšný kupec hnal svůj úlovek před sebou, nebo ho raději vzal do náruče a odnesl. A co s nimi dál? Buď na korbu dodávky, a nebo (asi častější) svázat nohy a šup s nimi do kufru svého žigulíku, dokonce i taxík může převážet kozu v kufru. A kolík že se jich tam vejde?? My viděli tři.

V druhé části byl umístěn větší dobytek. Mohutní býci byli přivázání k masivnímu zábradlí, o kousek dál se nabízely krávy i roztomilá telátka. Nejkrásnější pohled byl na koně, ale ani ti nebylo v klidu. Ržáli, hrabali kopyty a trhali hlavou v bláhové snaze se odtud dostat pryč. Stres z nich úplně vyzařoval. Trh bylo určitě zajímavé místo, ale nelíbilo se mi tam. Bylo vidět, že Kyrgyzové jsou především pastevci a mají ke zvířatům jiný vztah než my, zvířata slouží k užitku, žádný něžný citový vztah…

Musím přiznat, že mi z toho všeho bylo úplně fyzicky úzko. Několik stovek až tisíc zvířat ve stresu blízko u sebe, to mi nedělalo dobře. Pár fotek jsem udělala a pak rychle pryč 😶. Rozhodně vím, že se nepůjdu podívat do zdejší ZOO….