INDIE POD SRPEM A KLADIVEM – První cíl Munnar

Když jsem mojí babičce oznamovala, že na jarní prázdniny jedeme pryč, nepřekvapilo jí to. Ovšem předpokládala, že si pojedeme zalyžovat. Chyba lávky…My razíme do tepla. Už poněkolikáté je naším cílem Indie. Himaláje tentokrát mineme, i když i ty by mohly být v zimě zajímavé, jedná se vlastně jen o správné oblečení a vybavení. Při minulých cestách jsme se bavili s pár Indiány, kteří byli z hor u vytržení. Ostré vrcholky horských hřebenů pokryté i v létě sněhem a minimum stromů. Takže se jedeme do Kéraly podívat, jak to vypadá u nich na jihu. Teploty by měly stoupat k třicítce a patřičné vlhko.

Druhou noc jsme se nevyspali. Na dubajském letišti začali přijímat zavazadla až po půlnoci, takže jsme trávili čas ve food courtu, kde byla Wifina. V půl druhé oznámili číslo brány, před třetí začali provadět boarding. Klimbali jsme neustále jen na jedno oko, odpočinek vlastně žádný. Ještě v Dubaji jsme nabrali hodinový skluz, takže jsme strávili v letadle přes pět hodin. V Kochinu jsem vystupovala, jako bych měla za sebou hodně náročný mejdan, ale to jsem jen dvě noci nespala.

Z letiště jsme použili tuktuk na přejezd na autobusové nádraží v Aluvě a odtud busem čtyři hodiny do městečka Munnar v horách. Většinu cesty mezi krásnými kopci s kořením a čajovníkovými plantážemi jsem prospala. Uprostřed jízdy mě probrala zastávka na jídlo- výborné tálí podávali s rýží a plackou přímo na banánovém listu.

Munnar je střediskem pěstování čaje, kakaa, kávy a koření, zítra se tohle všechno chystáme prozkoumat.