Turecko: Jak cestovat pohodlně a jednoduše?
- Do Turecka se jezdí často k moři s cestovkou, ale to vám ukáže jen malou část toho, co se tady dá vidět – krásnou přírodu, starověké i středověké památky. A to nejlépe podniknete „na vlastní triko“, takže jak se po Turecku dopravovat????
- Turecko je obrovská země, takže je nejlepší dlouhé vzdálenosti zdolávat letecky. Je to relativně levné a dostupné, letiště najdete v každém větším (i menším) městě. Pokud to jde, létejte.
- V Istanbulu v současnosti existují tři letiště. Hlavní se nachází na evropské straně a nese jméno zakladatele moderního Turecka Atatürka, jak se přezdívá prvnímu prezidentu Mustafu Kemalovi. Do centra se dostaneme jednoduše metrem, tedy spíš tramvají, která občas zajede pod zem. Nejjednodušší je koupit si žeton, který platí na jednu cestu bez přestupu. Např. na Sultanahmet je nejlepší sednout na červenou linku metra na konci letištní haly a na stanici Zeytinburnu přestoupit na tramvaj. Bude vás to stát dva žetony, které se dají koupit v automatech před stanicí. V létě 2018 stála jedna jízda 3 liry.
- Ještě větší a supermoderní letiště bylo otevřeno v říjnu 2018 na severu od centra Istanbulu u městečka Karaburun, ale ještě není úplně v provozu. Bylo navrženo jako největší světové letiště s těžko představitelnou přepravní kapacitou 150 milionu cestujících za rok. Podle plánu sem mají přistávat i letadla z Prahy od 5. dubna 2019. Už se těším.
- Levné vnitrostátní lety zatím nejčastěji používají v Istanbulu letiště Sabiha Gökçen na asijské části města. Nese jméno po turecké letkyni, pravděpodobně první bojové pilotce v historii. Letiště je na přestup super, ale do centra Istanbulu je to hodně, opravdu hodně daleko. Speciální autobus k náměstí Taksim odjíždí od letištní budovy a podle některých webových stránek by mu to mělo trvat i dvě hodiny. My jsme přiletěli na Nový rok dopoledne (tj. téměř bez provozu) a stihli jsme to za 40 minut, druhý den dopoledne za normálního provozu to trvalo jen 50 minut. Ale i tak nám to přišlo zdlouhavé. A drahé – 18 lir za každého za jednu cestu. Příště bychom raději zůstali o den déle v místě a nezajížděli bychom do Istanbulu. Přišel nám hektický a při několikáté návštěvě nás ničím příjemně nepřekvapil. Z centra Kappadokie v Göreme jezdí autobusy přímo na letiště v Kayseri a zabere jim to asi hodinu. Klidně bychom zde strávili o den nebo dva déle a nesháněli bychom dopravu ani ubytování v Kayseri i v Istanbulu.
- Provoz v Turecku mi přišel docela podobný českému, takže by bylo možné půjčit si auto. Určitě to jde, i když to asi není úplně obvyklé. Silnice byly kvalitní s pěkným asfaltem, o dost lepší než průměrná česká silnice. Pro čtyři lidi už by to mohlo být zajímavé, protože i ceny autobusů stoupají. Cenu může ovšem prodražit mýtné na dálnicích. Jako největší problém vidím parkování, najít volné místo ve městě vypadalo složitě. Ještě stojí za zvážení dlouhé vzdálenosti, pro mne je určitě lepší sednout do autobusu a klimbat než řídit.
- Skvělou možností cestování po Turecku totiž představují autobusy. Jezdí často za rozumný peníz do nejrůznějších míst. Když jsme navštívili Turecko poprvé, fascinovaly nás. Moderní, pohodlné a s „letušákem“, protože obsluhu tvořili vždy mladí muži. Platí se u nich jízdné a roznášejí zdarma vodu a teplé nápoje. K těmto vymoženostem přibyly tentokrát ještě další – obrazovky s filmem, wifina na palubě a možnost nabít si u sedačky mobil. Odjezdy autobusů rúzných přepravních společností se dají zjistit na autobusovém nádraží (naučte se slovo otogar – to znají všichni). Ovšem úplně nejlepší je zeptat se mužů, kteří se kolem autobusů pohybují, protože vždy vědí nejlepší spojení. Nás takhle posadili do právě odjíždějícího autobusu, který bychom určitě nenašli. Museli jsme sice přestupovat, ale v prvním autobuse jsme zaplatili cenu až do konečné destinace, tak si nás na druhém autobusáku předali a za čtvrt hodiny jsme pokračovali v cestě (akorát na záchod a nákup sušenek). Jenom pozor – autobusáky bývají dost daleko od centra, takže budete muset se dál přepravovat místní dopravou nebo taxíkem.
- Na kratší vzdálenosti mezi městy a skoro každou vesnicí jezdí velmi často tzv. dolmuše. Bývají to malé autobusy nebo mikrobusy, takže často nemají průvodčího. Dolmuš jezdí od jedné konečné k druhé za stejnou cenu a je jedno, kde vystoupíte. Např. jeli jsme dolmušem přes Učhisar do Göreme za 5 lir a mohli jsme vystoupit i v Učhisru, nebo jsme mohli jet jiným dolmušem přímo do Učhisaru za 3 liry.
Ať už si vyberete jakýkoliv druh dopravy, určitě si to užijete. Turecko je skvělé. Vyrazíte???