Nikósie: Jedno město, dva světy, tisíc tváří
Představ si místo, kde v jedné ulici slyšíš řečtinu a o pár metrů dál tě do nosu udeří vůně pravé turecké kávy a zpěv muezzina. Vítej v Nikósii, fascinující metropoli Kypru, která drží jeden smutný, ale nesmírně zajímavý unikát: je to poslední rozdělené hlavní město na světě.
Město prořezává tzv. Zelená linie pod dohledem OSN, která od sebe odděluje dva naprosto odlišné světy. Přibližně dvě třetiny města patří kyperským Řekům, zatímco zbývající třetina slouží jako centrum mezinárodně neuznané Severokyperské turecké republiky. Pro cestovatele je to však dechberoucí skok mezi kulturami, jazyky a historií, který jinde nezažiješ.
Pokud chceš zjistit víc, koukni na https://karinsubrtova.cz/vsechny-krasy-kypru-pribeh-dvou-svetu-na-jednom-uzemi/
Město mnoha jmen
Pokud do Nikósie vyrážíš autem, nenech se zmást směrovkami. Místní názvosloví je totiž stejně košaté jako historie ostrova:
- Lefkosia (Λευκωσία): Původní řecký název používaný už od 3. století př. n. l.
- Nikósie: Jméno, které zná svět, vzniklo v dobách křižáckých výprav. Traduje se, že křižáci zkrátka neuměli (nebo nechtěli) lámat jazyk nad řeckou výslovností a jméno si zjednodušili.
- Lefkoşa: Turecká varianta, která se používá na severu.
Od Richarda Lví srdce po Benátčany
Proč vlastně hlavní město neleží u moře jako Limassol nebo Paphos? Odpověď leží v 10. století. Kvůli neustálým nájezdům arabských pirátů se správa ostrova musela stáhnout 30 km do vnitrozemí, na bezpečnější a lépe chráněné místo.
Nikósie byla svědkem neuvěřitelných historických zvratů. Vládli tu Egypťané, Asyřané i Alexander Veliký. Později ji dobyl anglický král Richard Lví srdce, po němž nastoupila éra dynastie Lusignanů. Ti zde vládli téměř 300 let a vybudovali první hradby. V roce 1498 však otěže převzala Benátská republika. Benátčané nebrali obranu na lehkou váhu – staré hradby srovnali se zemí a postavili nové, moderní.
Dnešní opevnění je ikonickým symbolem města. Tvoří dokonalý kruh o obvodu 4,8 km s 11 bastiony ve tvaru pětiúhelníků. Do města se tehdy vstupovalo pouze třemi branami:
- Brána Famagusta (východ)
- Brána Kyrenia (sever)
- Brána Paphos (západ)
I přes toto monumentální úsilí podlehla Nikósie v roce 1570 Osmanům, kteří zde vládli až do příchodu britské koruny v roce 1877.
Řecký jih
Tepna města: Ledra Street
Tuhle ulici nemůžeš minout. Ledra Street je hlavní nákupní třídou plnou kaváren, ale především je to místo, kde se „láme“ svět. V roce 2008 zde byl po 34 letech znovuotevřen hraniční přechod, který se stal symbolem smíření.
Tip: Navštivte observatoř v budově Shacolas Tower. Z jejího vrcholu uvidíte celou Nikósii jako na dlani – uvidíte i obří vlajky vymalované na svazích pohoří Pentadaktylos na severu.
Futuristický dotek: Náměstí Svobody
Pokud si myslíš, že Nikósie je jen o starých kamenech, Eleftheria Square (Náměstí Svobody) tě vyvede z omylu. Tento architektonický skvost navrhla světoznámá Zaha Hadid.
Původní silniční most u bastionu D´Avila nahradila moderní betonová konstrukce s organickými tvary, která spojuje historické jádro s moderní obchodní čtvrtí. Bílé betonové tvary v noci září barvami a v prostorách bývalého příkopu pod hradbami vznikl úžasný městský park. Najdeš tu palmové promenády, kaskády, amfiteátr i cyklostezky. Je to místo, kde se historie doslova potkává s budoucností.
Romantika v Laiki Geitonia
Na východ od Ledry leží čtvrť Laiki Geitonia, oáza tradic. Zrestaurované domky z 18. a 19. století s dřevěnými balkony a rozkvetlými květinami vás přenesou v čase. Večer, když se nad uličkami rozsvítí barevná světýlka a vzduchem se nese vůně grilovaného halloumi, je atmosféra naprosto magická.
Kousek odtud najdeš i moderní kontrast – Novou radnici, která byla v roce 2024 nominována na prestižní cenu Mies van der Rohe. Hned vedle ní můžeš nahlédnout do vykopávek Palaion Demarcheion, které odkrývají byzantské a středověké město.
Co dalšího v řecké části nevynechat?
- Arcibiskupský palác a Katedrála sv. Jana: Impozantní sídlo pravoslavné církve s úchvatnými freskami ze 17. století.
- Kyperské muzeum: Nejstarší a největší archeologické muzeum na ostrově. Artefakty od neolitu po římskou dobu jsou povinností pro každého milovníka historie.
- Omeriye Mosque: Fascinující místo, které bylo původně kostelem a po osmanské invazi se změnilo v mešitu. Je to jedno z nejdůležitějších muslimských míst v jižní části.
- Etnografické muzeum (Dům Hadjigeorgakis Kornesios): Nahlédněte do luxusního života vyšší vrstvy v 18. století v domě, který patřil osmanskému tlumočníkovi.
- Katedrála apoštola Barnabáše: Moderní stavba z roku 2021, která vás uchvátí svou byzantskou majestátností v novém kabátě.
Cestovatelská rada: Do úzkých uliček starého města autem raději nejezdi. Nech ho na jednom z velkokapacitních parkovišť u hradeb a vydej se do Nikósie pěšky. Jen tak si vychutnáte ten neuvěřitelný mix kultur, který nikde jinde na světě nenajdete.
Turecký sever
Jakmile překročíte pomyslnou čáru oddělující oba světy, ocitnete se v místě, kde se čas zastavil tak trochu jinak. Severní Nikósie si uchovala autentický ráz starého orientálního bazaru, kde se gotické katedrály proměnily v mešity a staré zájezdní hostince dnes slouží umělcům a milovníkům kávy.
Mešita Selimiye: Gotika s minarety
Nejvýraznější dominantou severní části je bezpochyby mešita Selimiye. Na první pohled vás upoutá její nezvyklý vzhled – jde totiž o původní katedrálu svaté Sofie, postavenou ve 13. století ve stylu čisté francouzské gotiky. Korunováni zde byli kyperští králové z rodu Lusignanů.
Poté, co město v roce 1570 dobyli Osmané, prošel chrám fascinující proměnou. Odstranili křesťanské symboly, interiér vybílili, pokryli koberci a k průčelí přistavěli dva vysoké minarety. Výsledek je architektonickým unikátem, kde lomené oblouky a rozetová okna tvoří kulisy pro muslimské modlitby.
Büyük Han: Nejkrásnější „motel“ středověku
Jen pár kroků od mešity narazíte na Büyük Han (Velký hostinec), který nechal v roce 1572 postavit první osmanský guvernér Kypru. Je to největší a nejzachovalejší karavansaraj na ostrově.
Původně sloužil jako bezpečné útočiště pro obchodníky a jejich zvířata. Uprostřed čtvercového nádvoří s arkádami stojí malá modlitebna (mescit) na pilířích, pod kterou vyvěrá pramen. Dnes je to oáza klidu v rušném městě. Místo obchodníků s hedvábím tu dnes najdete řemeslné dílny s tradiční keramikou a výšivkami, galerie místních umělců nebo kavárny, kde si vychutnáš čaj nebo kávu.
Labyrint bazaru a ulička Arasta
Kolem mešity Selimiye se rozkládá historická obchodní čtvrť Arasta. Je to labyrint úzkých uliček, kde koupíte vše od levného textilu a „značkových“ kabelek až po ručně tkané koberce a čerstvé turecké cukrovinky (lokum). I když je tu živo a hlučno, prodejci nejsou dotěrní a procházka mezi barevnými stánky je skvělým způsobem, jak nasát místní kolorit.
Kyrenijská brána (Girne Kapısı)
Na severním okraji starého města najdete jednu ze tří původních benátských bran. Zatímco v řecké části je Famagustská brána kulturním centrem, Kyrenijská brána působí jako osamocený monument uprostřed kruhového objezdu. Britové ji v roce 1931 po stranách probourali, aby umožnili průjezd moderním vozidlům, ale samotná stavba s nápisy od benátských i osmanských vládců zůstala zachována.
Turecká část není tak architektonicky zajímavá jako jižní, ovšem i tady něco najdeme:
- Büyük Hamam: Tyto lázně stojí na základech starého kostela svatého Jiří. I dnes jsou funkční a nabízejí tradiční očistné rituály v autentickém prostředí pod úrovní dnešní ulice.
- Bedesten: Původně byzantský kostel svatého Mikuláše, který za Osmanů sloužil jako tržnice s obilím a textilem. Dnes je citlivě zrekonstruován a slouží jako kulturní centrum pro výstavy a koncerty.
- Derviš Paša Mansion: Nádherně zrestaurovaný dům z 19. století, který kdysi patřil vydavateli prvních tureckých novin na Kypru. Dnes slouží jako etnografické muzeum a ukazuje, jak vypadal život bohaté osmanské rodiny (včetně oddělených částí pro muže a ženy).
- Benátský sloup: Sloup byl přivezen Benátčany ze starobylého města Salamis a vztyčen jako symbol svrchovanosti naproti starému královskému paláci Lusignanů.
Proč navštívit obě části?
Nikósie je jako nedokončená skládačka. Teprve když projdete obě její poloviny, pochopíte složitost kyperské identity. Zatímco jih (řecká část) působí moderně, evropsky a elegantně, sever (turecká část) vám nabídne syrovější, nostalgický a orientální zážitek.
Praktické info pro přechod:
- Nezapomeňte si cestovní pas.
- Přechod na Ledra Street je otevřen 24/7 a proces je velmi rychlý.
- Na severní straně se platí tureckou lirou, ale v turistických částech a restauracích běžně přijímají i eura (jen počítejte s o něco méně výhodným kurzem) nebo lze platit kartou.